Lykke: Tajemství obyčejného lidského štěstí

Máte chuť na špetku pohodového čtení na zimní večery? Tak zkuste otevřít knihu Lykke a vydejte se po stopách dobra ve vybrané společnosti, samotného ředitele Institutu pro výzkum štěstí v Kodani.

Když se mi poprvé dostala do rukou barevná kniha Lykke od Meika Wikinga, neměla jsem tušení, co slůvko na obálce znamená. Čekala jsem výlet do jiného světa a něco podobně obtížně vysvětlitelného jako je hygge (Hygge je také stejnojmenná knižní prvotina autora a zabývá se fenoménem dánského vychutnávaní obyčejných věcí, více se dozvíte v recenzi).

Brzy jsem zjistila, že první očekávání se mi splnilo, a v tom druhém jsem se mýlila. Pod tajemným názvem lykke se totiž skrývá něco úplně obyčejného, a to lidské štěstí.

„Vzít vás na honbu za pokladem je záměrem této knihy, vydat se hledat štěstí, nacházet dobro, které v našem světě je, a vynést ho na světlo. Pusťme se společně do toho a pomáhejme šířit dobro.“ (Str. 9)

Šest dílků štěstí

Meik ve své knize vychází z pestré palety výzkumů na poli štěstí, zdraví a duševní pohody, závěry výzkumů propojuje, hledá nové souvislosti a skládá z nich mozaiku „návodu na šťastný život“. Jako první vás nejspíš napadne otázka, není to hloupost? Vnímání štěstí je subjektivní a obecný návod neexistuje. A máte pravdu. Tedy částečně.

Jak Meik vysvětluje, touha po štěstí spojuje nás všechny bez ohledu na to, kdo jsme a kde žijeme. Za pět let svého výzkumu došel k závěru, že přestože pro každého znamená štěstí něco trochu jiného, v zásadě existuje šest faktorů, které pocit štěstí lidí napříč celou zeměkoulí ovlivňují nejvíce.

„Díky své práci jsem mohl mluvit s lidmi ze všech možných končin, od kodaňských starostů po mexické pouliční prodavače, od indických taxikářů po ministra štěstí ve Spojených arabských emirátech. Naučilo mě to dvě věci. Tak předně že můžeme být Dánové, Mexičané, Indové, obyvatelé SAE či jakéhokoliv jiného státu, ale v první řadě jsme lidé. A vůbec se od sebe nelišíme tak, jak by se mohlo na první pohled zdát. Naděje lidí v Kodani i v Guadalajaře a sny obyvatel New Yorku, Dillí i Dubaje svorně míří ke stejnému majáku, a sice ke štěstí.“ (Str. 11)

Rituály, pěstování přátelství, budování komunity, jsou činnosti, které upevňují pospolitost. Peníze jsou nejrozšířenějším měřítkem štěstí a ne úplně neoprávněně. Vliv zdraví, svobody a důvěry na pocit štěstí prožíváme každý den, i když si to možná ne vždy uvědomujeme. A poslední laskavost je pojítkem, které dokáže splést všechny ostatní dílky do jednoho celku.

Kdyby měly peníze a štěstí popsat svůj vztah na facebooku, uvedly by: „Je to složité.“ (Str. 80)

V milé společnosti

Cesta za dobrem a štěstím v Meikově přítomnosti stála za to. Kniha mi ukázala jiný svět, a to nejen výletem do světa Dánů přetékajícího hygge a skořicovými šneky, ale i postřehy z výzkumů různých dalších kultur napříč celým světem. Je naplněná řadou zajímavých poznatků a podnětů k zamyšlení, budila ve mě nadšení a nejednou i dojetí nad milými nápady a autorovým pozitivním pohledem na svět.

Meik je prostě fajn, jak jsem měla možnost poznat osobně na jeho pohodové autogramiádě v Praze. Čtení zpříjemňuje svým milým humorem, do textu rád schovává drobné vtípky, a to i na místa, kde bychom je nečekali.

Budete mýma očima?

Přestože je Lykke poměrně krátká a plná drobných ilustrací a fotek na dvoustranu, nebudete ji mít přečtenou za jedno slunečné odpoledne na koupališti. Což ostatně ani nebyl autorův záměr.

Jak vysvětluje, nebylo jeho cílem napsat neotřelou knížku, kterou čtenář pasivně pročte, zlepší si náladu a spokojeně ji odloží do knihovnicky. Na každé stránce se pokouší vzburcovat k akci a přesvědčit každého čtenáře, že konat dobro, a dělat svět lepším místem k životu, je snadné a i malé drobnosti mohou mít obrovský efekt. A zároveň je konání dobra naše povinnost, pokud chceme být my sami šťastní. Z výzkumů jednoznačně vyplývá, že pro náš vlastní pocit štěstí je klíčové štěstí lidí v našem okolí, v našem světě.

„Potřebuju, abyste byli mýma očima, abyste pokračovali v hledání štěstí. Ukazovali dobro, které ve světe je, a vynášeli ho na světlo, takže společně jej budeme schopni šířit.“ (Str. 284)

Z mého pohledu kniha účel splnila. Četla jsem o zakládání knihovniček v domech, výchově dětí k empatii nebo budování komunit a nad Meikovými tipy jsem musela chtě nechtě přemýšlet.

Jsou použitelné i v našich končinách? Jak by se daly převést do mé každodenní reality? Pojďme být Meikovýma očima a vytvářet svět, ve kterém nám bude dobře. Přidáte se?

Pár slov o štěstí nakonec

Podstatou Miekovy práce jako ředitele Institutu výzkumu štěstí v Kodani je stanovit, pochopit a vytvářet štěstí jako takové. Se svým týmem neúnavně zkoumá příčiny a důsledky lidského štěstí a usiluje tak o zlepšování kvality života lidí po celém světě, za nimiž oddaně cestuje. Jeho neobvyklý výzkum vzbuzuje pozornost, v současnosti mu naslouchají politici a novináři z celého světa.

Přijímá v institutu představitele vlád a pomáhá jim hledat odpovědi na otázku, jak rozšířit štěstí mezi své obyvatele a přeměnit ho na stálého společníka jejich životů.

Zdroj: Meik Wiking: Lykke: Tajemství nejšťastnějších lidí na světě (JOTA, 2018)