Spokojenost je naše „chemická“ výhoda v životě, pomáhá nám nejen při boji s nemocemi

Spokojenost je pro nás výhodný stav ze zdravotního hlediska, ale také jsme díky ní výkonnější, rychlejší a kreativnější. A jak bylo potvrzeno výzkumy, není jen výsledkem úspěchu, ale naopak úspěch podporuje.

Foto: Adobe Stock

Určitě znáte poučku, že abychom byli šťastní, musíme nejdříve tvrdě pracovat. Díky tomuto úsilí se dostaví úspěch a pak konečně pocítíme vytoužené štěstí.

Realita je ale přesně opačná. Jsme úspěšnější tehdy, pokud jsme spokojení a pozitivní. Úspěch je podmíněn naším štěstím, ne naopak, protože náš mozek podává nejlepší výkon, když je naladěn pozitivně, ne neutrálně nebo negativně.

Knížka Výhoda spokojenosti Shawna Achora nabízí 7 principů, jak si štěstí a pozitivní myšlení v každodenním životě vyvolat a udržet – a tím dosáhnout úspěchu v pracovním a osobním životě. Tyto principy mě zaujaly nejen proto, že jsou v zásadě jednoduché a dobře pochopitelné, ale také tím, že jsou praktické a často i poměrně nenáročné. Díky tomu je lze postupně zahrnout do našeho života bez nutnosti extrémních změn.

V prvním díle článku se věnuji samotné spokojenosti. V dalších dílech článku se budu zabývat ostatními principy.

Princip první: Výhoda spokojenosti

Pojem štěstí je dosti relativní, jedná se spíše o subjektivní spokojenost, protože jak moc jsme nebo nejsme spokojení, posoudíme nejlépe my sami. Dle vědecké definice je štěstí prožitek pozitivních emocí, radosti, hlubšího pocitu smyslu a účelu.

Pokud by spokojenost byla jen důsledek úspěchu, byl by správný původní předpoklad, že se máme zaměřit na produktivitu a výkonnost na úkor duševní a psychické pohody. Ale to je na základě výzkumů vyvráceno.

Jedna z nejslavnějších dlouhodobých studií zahrnovala katolické řádové sestry, které si v průběhu 50 let zapisovaly své myšlenky. Po 50 letech skupina výzkumníků sledovala obsah pozitivních emocí v zápiscích. Výsledek byl zřetelný – řádové sestry, které byly spokojenější, žily déle v průměru o 10 let. Přitom na začátku výzkumu určitě nevěděly, že budou žít déle.

Existují ale i krátkodobé studie na stejné téma. Respondenti měli vyplnit dotazník spokojenosti, načež byli naočkováni virem nachlazení. Ti spokojenější účastníci se vypořádali s nemocí mnohem lépe, vykazovali prokazatelně slabší fyzické příznaky nemoci.

Spokojenost nám dodává jakousi chemickou výhodu. Díky pocitům štěstí naše tělo vylučuje hormony dopamin a serotonin, které stimulují centra učení v našem mozku, pomáhají třídit nové informace, uchovávat je déle, rychleji je vyvolávat a také se díky nim lépe cítíme. Takže jsme pak celkově rychlejší při řešení problémů, jsme schopni více pracovat, jsme pozornější, vymýšlíme nové postupy rychleji, snáze přijdeme na řešení problému a jsme kreativnější.

Takže před stresující událostí (například před důležitou pracovní schůzkou) je důležité se náležitě motivovat. Když nám šéf řekne něco jako: „Ne abys to zpackal, je to důležitý klient,“ spíše nás to rozruší a vystresuje a začneme se soustředit na negativní scénáře. Tím se zvýší šance na selhání. Proto je nutné najít si něco, co nás povzbudí a dodá nám sebedůvěru. Pozitivní emoce nám pomáhají myslet a tvořit, jsou jakousi protilátkou proti úzkosti, fyzické námaze a stresu.

Zlepšovače nálady

Během dne je dobré najít si několik způsobů, jak si zlepšit náladu a spokojenost. Stačí něco docela malého, jako je poslech oblíbené písničky, rozhovor s kamarádem nebo sport. Cokoliv, co nám dodá pocit štěstí. Pokud to budeme dělat pravidelně, každá taková malá činnost zvýší míru naší spokojenosti.

Mimo tyto drobné zlepšovače nálady pomáhají i činnosti, které vyžadují více času a energie:

  • Meditace. Díky ní se nám zvětší levá prefrontální kůra, tedy část mozku odpovědná za spokojenost. Stačí si jen na 5 minut denně sednout a sledovat svůj dech. Už jen to nás uklidní, sníží hladinu stresu a zlepší funkci imunitního systému.
  • Vědomá laskavost. Nesobecké skutky rovněž stres snižují a posilují duševní zdraví. Stačí třeba jeden den v týdnu udělat 5 menších laskavostí, ale je potřeba udělat je záměrně a vědomě. Nemusí jít o nic velkého, stačí např. pustit někoho sednout v tramvaji.
  • Cvičení. To nesmí chybět, protože pravidelná fyzická aktivita má dlouhodobě na naše psychické zdraví mnohem lepší výsledky než antidepresiva. Navíc je zlepšení i trvalejší, což překvapivě platí i pro některé pacienty trpící chronickou depresí.

O dalším principu si přečtěte v článku Přestaňme marnit volný čas: Pravidlo 20 sekund nám pomůže více cvičit nebo číst.

Zdroj: Shawn Achor: Výhoda spokojenosti (Anag, 2014)

Foto: Adobe Stock

Více k tématu