Přestaňme marnit volný čas: Pravidlo 20 sekund nám pomůže více cvičit nebo číst

Pokud máte pocit, že jste volný víkend nebo večer zase promarnili, zkuste si vše na koníčky připravit dopředu a dát si malinký cíl. A žrouty času omezit pomocí pravidla 20 sekund.

Foto: Adobe Stock

Všichni máme v životě jen omezené množství času. Člověk je (aspoň pokud víme) jediný tvor, který si svou smrtelnost uvědomuje, ale většinou nad ní moc nepřemýšlí, viz rčení „Zapomněl jsem na to jako na smrt.“

Právě vědomí konečnosti dává životu smysl, protože kdybychom žili navždy, nakonec by nám z chuti do života zbyla jen otupělost a nuda.

Proto je tak důležité vědět, jak se svým časem, který nám ještě zbývá, naložíme. Náš čas můžeme něčemu (nebo ještě lépe – někomu) obětovat, nebo ho můžeme zabít. Každý z nás má tuto hranici nastavenou jinak, co je pro někoho obětování, může být pro někoho zabíjení. Zodpovědět tuto otázku si musí každý sám, ale musí u toho být k sobě upřímný.

Důležité pro naši psychickou pohodu je, abychom měli pocit, že svůj čas využíváme účelně.

Často to ale vypadá tak, že mají lidé na víkend spoustu plánů, chtějí jet na výlet, jít cvičit, posedět s přáteli, přečíst knížku… aby pak v neděli večer zklamaně rekapitulovali, že zase seděli doma a měli pocit nevyužitého a promarněného času. Byla to přece taková krásná možnost prožít volný čas naplno!

Při neúčelném zabíjení volného času ani nedochází k psychickému odpočinku, k „dobití baterií“. V pracovní den musí člověk využívat své schopnosti, zapojuje mozek, sleduje nějaké konkrétní cíle. Při pasivním trávení volného času ale k žádné takové aktivitě nedochází a už po 30 minutách nám naopak energii vysaje, uvádí Shawn Achor v knize Výhoda spokojenosti.

Aktivní odpočinek, koníčky, hry, sporty posilují soustředění, motivaci, pocit štěstí a účelně využitého času. Tak proč je tak těžké dělat něco aktivního o svém volném čase? Protože nečinnost je ta nejjednodušší volba. Je to snadné, pohodlné, jsme tak často zkrátka zvyklí, a proto nás to tak přitahuje. Je těžké překonat tuto setrvačnost. Aktivní odpočinek je příjemnější, ale vyžaduje větší počáteční snahu, vysvětluje Achor rovněž ve své knize.

Co s tím?

Mít volný čas vyžaduje občas i trochu úsilí. Není dobré pořád sázet jen na bezduchou konzumaci televize, alkoholu, internetu, špatných zpráv, bulvárních článků o celebritách, reklam, hádek na internetu.

Bez emocí se rozhodovat nedokážeme, nezmění to ani odstranění části mozku

Usnadnit si přístup

Cestou ven může být zamyšlení nad tím, co nás vlastně baví, co bychom v životě rádi dokázali, v čem jsme třeba dobří nebo co nás zajímá – a tím pak trávit volný čas. A může to být jenom něco malého, nemusíme se hned snažit vylézt na Mount Everest.

Jakmile se vám podaří nějaký takový cíl najít, připravte si vše tak, abyste se k činnosti dostali snadno, s minimálním úsilím a spotřebou vůle. Pokud například víte, že by vás bavila turistika po České republice, připravte si předem plán, způsob dopravy a cíl cesty (v kolik a odkud vyjet, zda autem, vlakem či autobusem, kam se podíváte, co si vezmete s sebou, jak se vrátíte zpátky a tak dále). V den výletu už vám pak bude stačit jen vstát a odejít. Tak si aktivitu předem co nejvíc usnadníte a bude vás v den D stát mnohem méně „aktivační energie“.

Když budete chtít cvičit, připravte si věci na cvičení do tašky, mějte promyšleno, co konkrétně budete cvičit (pokud jste úplní amatéři, na internetu si zdarma můžete přečíst rady a tréninkové plány pro začátečníky) a kam cvičit půjdete. Pokud chcete více číst, připravte si knížku někam ke křeslu nebo k posteli, ať ji máte po ruce.

Také pomáhá stanovit si velmi malý cíl, který je pak velmi snadné navýšit. Například uběhnout/ujít jen 1 km a pak se vrátit, takže celá aktivita zabere jen minimum času. Jakmile je už ale člověk venku a běhá, snadno ho přepadne pocit, že 1 km je vlastně opravdu málo – takže si pak trasu podle chuti a schopností navýší.

A takto je to se vším ostatním, co vás napadne – fantazii se meze nekladou. Důležité je začít s malými krůčky a pravidelně je opakovat, aby se z nich posléze stal zvyk.

Omezit, co chceme omezit

Platí to i obráceně, zde využijte „pravidlo 20 sekund“. K věcem, které chcete omezit, si přístup omezte nebo stěžte tak, aby překonání překážky zabralo alespoň 20 sekund.

Nastavte si jinou domovskou stránku, aby vás nelákaly zprávy. Vypněte si automatické přihlašování, abyste neměli tendenci každých 5 minut kontrolovat e-mail a Facebook, případně si odinstalujte dotyčné aplikace. Nainstalujte si blokátor hlavní stránky na Youtube, takže se vám nebudou zobrazovat na úvodní stránce žádná lákavá videa. Na všechny takové „zabíjecí“ aktivity si pak vyčleňte vymezený čas, třeba půl hodiny ráno a půl hodiny večer. Je velmi těžké odstřihnout se od těchto aktivit úplně, pokud jste na ně hodně navyklí. Jde o to vymezit si na ně jasně definované množství času a denní dobu, aby je člověk nedělal rozplizle po celý den.

Uvidíte, že se vám to brzy vyplatí a budete mít větší radost z volného času. Pokud ne, ke starým návykům se můžete koneckonců vrátit vždycky.

Zdroj: Shawn Achor: Výhoda spokojenosti (Anag, 2014)

Foto: Adobe Stock

Více k tématu