Využijte dne: Jak vás mohou těžké zážitky posílit

Traumatické zážitky mohou být prospěšné, protože mohou vést k posílení charakteru anebo nárůstu spokojenosti v životě. Ke zlepšení psychické odolnosti může pomoci také řídit se heslem carpe diem a co nejméně důvěřovat v budoucnost.

Foto: Adobe Stock

Loňský rok i začátek letošního byly na události docela bohaté, a to to u nás ještě nebylo TAK zajímavé, jako je to o pár stovek kilometrů na východ. To se pak člověku vybaví čínské úsloví „Nechť zažiješ zajímavé časy!“, což je vnímáno jako kletba. Časy nemají být zajímavé. Časy mají být nudné, předvídatelné, stabilní.

Jak to tak bývá, tohle známé čínské úsloví v Číně patrně nikdy nikdo jako kletbu nepoužil. Ale i tak se mi ta myšlenka líbí, protože mně je od přírody riskování cizí, takže já dokážu takovou nudnou stabilitu patřičně ocenit. Jak se říká, risk je zisk, ale k tomu já vždycky dodávám, že klam přeživších je sviňa.

Každopádně je zajímavé (pun intended!), že v zajímavých časech se páchá statisticky nejméně sebevražd (zdroj tohoto tvrzení je studie Davida Lestera). Například za druhé světové války, což je těžko uvěřitelné – jakoby těžké časy v lidech probudily nějakou sílu, chuť žít a přežít. Samozřejmě, sebevraždy se děly neustále, takže to není žádné železné pravidlo.

V této souvislosti je taky zajímavý efekt „posttraumatického růstu“. Tento efekt má dvě verze. Ta „slabší“ tvrdí, že traumatické zážitky mohou vést k posílení charakteru, osobnímu rozvoji. „Silnější“ varianta říká, že k dosažení růstu MUSÍME zažít těžké strádání. Ta slabší verze má potvrzení z výzkumů, jak uvádí například Haidt v knize Hypotéza štěstí, kapitole 7.

Negativní zážitky mohou posílit

Ač se to nezdá, silné, negativní, traumatizující zážitky mohou být prospěšné. Odhalí naše skryté schopnosti (uvědomíme si, že jsme silnější, než jsme si mysleli), „pročistí“ vztahy, vyfiltrují opravdové přátele a „opravdovou rodinu“, pomůžou změnit naši životní filozofii ve vztahu k přítomnosti a k druhým (prožít každý den naplno).

Tak při teroristickém útoku v Madridu v roce 2004 paradoxně spousta lidí zaznamenala nárůst spokojenosti se svým životem, jak vysvětluje Achor v knize Výhoda spokojenosti, ve čtvrtém principu. Důležité je, že to tak člověk MŮŽE brát – samozřejmě je to silně individuální záležitost, takže nedoporučuju chodit po ulici a bodat do lidí nožem s tím, že jim pomáháte utužit charakter.

K utužování charakteru a psychické odolnosti vede taky Stoic Mindfulness and Resilience Training s příhodným akronymem SMRT. SMRT vám představí základy stoické filozofie a jednoduché techniky a cvičení, abyste je dokázali převést do praktického života. Ve stoicismu jde o léty provařená moudra „starosti si dělej jen s tím, co můžeš změnit“ a „neštvou tě samotné události, ale to, co o nich soudíš“.

Jinými slovy, přijměte to, co nemůžete změnit (ale nebuďte pasivní divák) a snažte se vidět věci trochu s odstupem. Pouze konec světa by byl konec světa, takže když např. přijdete o práci, tak to už holt nějak přežijete.

Užívej dne

To vše se samozřejmě hrozně snadno řekne, ale v praxi je tento přístup mnohem obtížnější (a o to přínosnější). K jeho zavedení do každodenního života vám právě může pomoct, ehm, SMRT. Nemusíte aplikovat úplně všechno, i něco málo je lepší než nic.

A třeba poučku carpe diem (užívej dne), zná dnes asi každý, ale mnohem méně lidí zná její původní význam. Pochází z úryvku z Ódy IX od Horatia z knihy Eseje od Michela de Montaigne a český překlad zní takto:

„Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře – buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost.“

Ono „využij dne“ je právě to „carpe diem“. Neznamená to tedy hédonisticky si užívat a dělat kdejakou kravinu s připíchnutým hashtagem YOLO. Znamená to žít každý den naplno a snažit se i přesto, že se na vás ženou těžké a nepříjemné věci, případně rovnou zajímavé časy.

A jak říká Smrť v knížce Zloděj času od Terryho Pratchetta:

POKUD CHCEŠ, ABY SE TVÉ ŠTĚSTÍ OBRÁTILO V POSLEDNÍ MINUTĚ, MUSÍŠ SE SNAŽIT DO POSLEDNÍ MINUTY.

Na závěr vám přeju následující:

Ať vaše časy nejsou vůbec zajímavé, nebo aspoň ať jsou zajímavé co nejméně.
A když už budou ty časy zajímavé, tak ať je dokážete „využít“.
Ať dokážete rozlišit, co je a co není důležité a co můžete a co nemůžete ovlivnit.
Ať se dokážete smířit s tím, co změnit nemůžete.
Ať máte dost sil změnit to, co změnit můžete.
Ať si zvolíte správně to, co chcete změnit. Ne každá změna vede nutně k lepšímu.

Zdroje: David Lester: studie Suicide rates before, during and after the world wars, European Psychiatry (1994), Jonathan Haidt: Hypotéza štěstí: hledání moderních pravd ve staré moudrosti (Dokořán, 2016), Shawn Achor: Výhoda spokojenosti (Anag, 2014), Online tréninkový program SMRT, Michel de Montaigne: Eseje (Vydavateľstvo spolku slovenských spisovateľov, 1995)

Foto: Adobe Stock

Více k tématu