Je kulka v ruce smůla, nebo štěstí? Pohled na věc si můžeme vybrat a čerpat výhody
Když přežijete teroristický útok, budete to vnímat jako smůlu, nebo štěstí? Oba pohledy na věc jsou možné, protože vychází ze stejné situace. Pokud si zvolíte druhou možnost, může to na vás mít pozitivní efekt, třeba nárůst sebevědomí nebo soucitu s druhými.
V tomto článku popisuji čtvrtý princip Padáme vzhůru z knihy Výhoda spokojenosti Shawna Achora, která nabízí způsoby, jak si v každodenním životě udržet štěstí a spokojenost.
Představte si hypotetickou situaci. Jste v bance a najednou vás postřelí lupič. Jak takovou historku budete vyprávět přátelům? Je šťastná, nebo smolná?
Standardně ji asi 70 % lidí vnímá jako nešťastnou událost. Mohli být přece jinde, moc se to nestává, proč zrovna je to muselo postihnout, kulka v paži je jednoznačně smůla… Naproti tomu ostatních cca 30 % si událost vysvětluje jako pozitivní věc. Mohli je přece postřelit hůř, mohli někoho zabít, třeba i děti.
Můžeme si vybrat
To, jak si každou událost našeho života vysvětlujeme, je pouhá hypotéza. Všichni si ji dodatečně vymýšlíme, je to jakýsi alternativní scénář, který vytváří náš mozek, aby vyhodnotil a pochopil, co se nám vlastně stalo.
Lidé, kteří danou událost vnímají jako smůlu, si představili alternativní scénář, ve kterém nebyli postřeleni. Jiný úhel pohledu ale ukázal, že mohli umřít nebo mohlo být zraněno dítě. V takovém scénáři je zranění ruky vlastně štěstí. Obě hypotézy vychází ze stejných předpokladů, které jsou vymyšlené, proto si v každé situaci můžeme vybrat hypotézu, která přináší spíše pocit štěstí než bezmoci.
Co tě nezabije, to tě posílí. Z velmi těžkých životních situací (vážné onemocnění, napadení, přírodní katastrofa a podobně) mají lidé často posttraumatickou stresovou poruchu. Někdy ale mohou být tyto situace příčinou pozitivního růstu.
Velmi těžké životní situace mohou být příčinou pozitivního růstu.
Například po teroristickém útoku v Madridu v roce 2004 hodně lidí paradoxně zaznamenalo pozitivní dušení vývoj. Zvětšil se jejich soucit s druhými, zlepšila se jejich otevřenost, celková životní spokojenost, měli pocit větší osobní síly a sebevědomí a hlubší prožitky intimity ve svých vztazích.
Samozřejmě to ale neplatí pro každého a mít v praxi takový přístup není vůbec jednoduché. Jde o určitý subjektivní způsob myšlení, pozitivní přehodnocení katastrofické situace. Takoví lidé, kteří se oklepou a zvednou, se nedefinují tím, co se jim přihodilo, ale tím, co z toho mohou vytěžit. Nejen že se znovu postaví na nohy, ale i poskočí kupředu.
Sedm principů
Knížka Výhoda spokojenosti Shawna Achora nabízí sedm principů, jak si štěstí a pozitivní myšlení v každodenním životě vyvolat a udržet – a tím dosáhnout úspěchu v pracovním a osobním životě. Tyto principy mě zaujaly nejen proto, že jsou v zásadě jednoduché a dobře pochopitelné, ale také tím, že některé principy se dají v praxi využít velmi snadno s relativně brzkým pozitivním účinkem. U dalších už je to těžší a výsledek není tak jistý či je dobré k nim přistupovat obezřetně.
Celkově ale může být velmi užitečné seznámit se se všemi, vybrat si například jeden, který je nám nejbližší, a pokusit se řídit se jím třeba už dnes. Nejvýhodnější je ale postupně pozvat do svého života všechny, protože až společné využití těchto sedmi principů vyvolá spirálu spokojenosti a úspěchu. Popsané principy nejsou oddělené, jsou vzájemně propojené a mají kolektivní účinnost. Účinek jednoho principu spouští další princip.
Hodně lidí má za to, že jsou podobné poznatky užitečné jen pro ostatní, ale své okolí můžeme nejlépe změnit tak, že změníme sami sebe. Změna začíná na individuální úrovni, ale může se přenést i na ostatní.
Všechny principy z knihy Výhoda spokojenosti popisujeme v sérii článků, které postupně zveřejňujeme tady na Antilopě.
Zdroj: Shawn Achor: Výhoda spokojenosti (Anag, 2014)
Foto: Adobe Stock