Oční lékařka Petra Uhlářová: Syndrom suchého oka rapidně roste, mladé lidi trápí i krátkozrakost

Krátkozrací lidé rapidně přibývají a zhruba pětina české populace vidí špatně na dálku. Syndrom suchého oka je další onemocnění, jehož výskyt rychle roste a stal se civilizační nemocí současnosti. Češi stále ještě podceňují preventivní prohlídky u očních lékařů a do ordinace často dorazí, až když mají problém. „Včasná diagnostika je přitom pro léčbu onemocnění zraku zásadní,“ říká v rozhovoru pro Magazín Antilopa MUDr. Petra Uhlářová, lékařka oční kliniky Gemini.

Měli by mladí lidé chodit na preventivní prohlídky zraku?

Určitě ano. Důležitost preventivních návštěv u očních lékařů Češi stále ještě podceňují. Do ordinací často dorazí, až když pociťují nějaký problém. Včasná diagnostika je přitom pro léčbu onemocnění zraku zásadní. Protože prevence je lepší než léčba, doporučuje se v mladším věku navštěvovat očního lékaře každé dva až tři roky.

První potíže se zrakem se mohou projevovat již v kojeneckém období, nejčastěji jde o šilhání, které může evokovat refrakční vadu dítěte a s tím spojenou tupozrakost, či anatomické vývojové vady a jiná onemocnění. Nejvyšší výskyt potíží u dětí však vidíme ve školním věku a studentském období, kdy v souvislosti s růstem či nadměrným koukáním do mobilu, počítače či čtením začínají potíže s viděním do dálky.

Další období, kdy se rapidně zvyšuje výskyt návštěvy očního lékaře je věk 45+, kdy pacienty začíná trápit vidění na čtení. V tomto věku by už lidé měli očaře navštěvovat pravidelně jednou ročně, ať už je problémy se zrakem trápí, nebo ne. Vyšetření jednou ročně se doporučuje kvůli včasnému odhalení onemocnění souvisejících s věkem. Pravidelnými prohlídkami u očního lékaře se dají podchytit závažné oční choroby, které probíhají nepozorovaně, jednou z nich je například zelený zákal.

Oční vyšetření může odhalit i celková onemocnění, jako je například cukrovka či vysoký krevní tlak. Oko je totiž jediným orgánem, kde se dají přímo a neinvazivně pozorovat cévy a dle toho usuzovat v jakém stavu je vaskulární systém vyšetřovaného člověka.

Jaká onemocnění očí nejčastěji lidi postihují?

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost (zde někdy v kombinaci s tupozrakostí), vetchozrakost a astigmatismus. Právě počet krátkozrakých lidí rapidně narůstá. Pacienti, kteří vidí špatně na dálku, tvoří nyní v Česku zhruba pětinu populace, za necelých 30 let by to mohla být až polovina. Podle australsko-singapurské studie by totiž v roce 2050 mohlo na světě žít téměř pět miliard krátkozrakých.

Krátkozrakost je oční vada, při které se při pohledu do dálky paprsky světla sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgickým zákrokem. Ten se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky.

Především v důsledku nadměrné práce do blízka na počítačích, tabletech a mobilních telefonech se předpokládá, že v budoucnu nejvíce vzroste počet krátkozrakých lidí. Celosvětově roste i počet dětí s krátkozrakostí. Aktuálně se krátkozrakost vyskytuje u přibližně 15 až 20 procent školáků.

Jak se řeší laserové zákroky

Je odstranění dioptrií laserem vhodné pro mladé lidi?

V posledních letech se věk pacientů podstupujících laserovou operaci pro odstranění dioptrií snižuje. Počet mladých lidí s dioptrickou oční vadou každým rokem roste, nejvíc přibývá lidí s krátkozrakostí, na které se velkou měrou podílí časté ostření zraku do blízka, například na počítač nebo mobilní telefon. Jak se zvyšuje počet mladých lidí, které trápí dioptrická vada, roste i počet těch, kteří ji chtějí řešit operativně.

Mladší generace má dnes lepší povědomí o možnostech korekce zraku, vede aktivní život a brýle nebo čočky mohou být omezující – to jsou hlavní důvody, proč věk pacientů v posledních letech klesá. Mnoho mladých zákrok navíc považuje za dlouhodobě finančně výhodný v porovnání s častým nákupem nových dioptrických brýlí.

Obecně se doporučuje zákrok podstoupit nejdříve kolem 20. roku, protože oční vada musí být před zákrokem stabilizovaná. Pokud má ale pacient stabilizovanou oční vadu a splňuje další podmínky, může zákrok podstoupit i dříve. Naopak vyšší věk může být pro podstoupení laserové operace kontraindikací. S přibývajícím věkem totiž dochází v oku k různým změnám.

Limitním věkem pro podstoupení laserové operace bývá 45. rok. Samozřejmě je možné zbavit se dioptrií i po dovršení tohoto věku. Nejčastěji ale ne laserem, nýbrž výměnou nitrooční čočky, která také umožňuje pacientovi vidět ostře bez brýlí.

Jakou účinnost má odstranění dioptrií laserem? A je to bezpečné?

Laserovou operaci očí lze dnes díky moderním technologiím považovat za maximálně bezpečný zákrok. Díky nim se klienti během několika málo minut bezbolestně zbaví dioptrické vady. Rekonvalescence je v porovnání s jinými chirurgickými zákroky velmi rychlá. Většinou trvá v řádu dnů. Laserové oční operace spadají pod refrakční chirurgii, kde tyto zákroky odstraňují dioptrické vady. Pacienta tak zbaví nutnosti nosit brýle nebo kontaktní čočky. Díky současným technologiím je možné pomocí laseru bezpečně a bezbolestně odstranit 10 až 16 dioptrií, záleží na typu laseru.

U nás na klinice jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou lidé mezi 25 a 30 lety. Zákroky je vhodné provádět po 18. roku věku, kdy už je oční vada ustálena, ale jsou případy, že i po 20 roku života dioptrie stále narůstají a se zákrokem se tudíž musí vyčkat. Výjimečně tyto operace provádíme i u pacientů mladších 18 let, ale musí k tomu být pádný důvod. Poměr žen a mužů je téměř vyrovnaný, žen je zhruba 55 procent.

Délka pobytu pacienta na sále je okolo 20 minut. Díky rychlosti laseru trvá odstranění jedné dioptrie asi 1,5 sekundy. Pacienti vidí už v okamžiku, kdy opouštějí operační sál, ale trochu rozmazaně.  Do 24 hodin po operaci je patrné výrazné zlepšení zraku.

Jaké má nežádoucí účinky?

Negativa po laserové operaci má v dnešní době velmi malé procento pacientů, ač se některá negativa vyskytují minimálně, přesto je nutné o nežádoucích účincích také informovat.

Jsou to například fenomény haló a glare, jedná se o optické fenomény především u pacientů, kteří mají širší zornici. Jde o rozostřené či roztříštěné světlo, patrné především za šera a v noci, kdy je naše zornice rozšířená, potíže tudíž mohou mít především řidiči aut.

Já osobně mám díky širším zornicím tyto fenomény odjakživa a nevadí mi. Lasik (typ laserové operace, pozn. red.), který jsem podstoupila před 20 lety, mi tuto situaci nijak nezměnil. Je to hodně individuální, jak to každý jednotlivec vnímá.

Také může dojít ke snížení kontrastní citlivosti, což znamená zhoršené vidění za šera. Nakonec musím zmínit i ty komplikace, které se vyskytují u všech operací v jakémkoliv lékařském oboru – infekce, zpomalené hojení, jizvení. Všechny tyto situace, pokud se včas podchytí, dokážeme řešit.

Zbaví nás tento zákrok dioptrií už navždy?

Regrese dioptrií, to znamená jejich návrat, bývá nejčastěji u těch, kde vada ještě nebyla zcela ustálena a stále progreduje dál. Oko je živý orgán a vyvíjí se a stárne, často lidem vysvětluji, že „pracuje“ celý život. My laserem napravíme současnou situaci, ale nedokážu ovlivnit například fakt, že v 50 letech pacientovi začne z určitých důvodů „lenivět“ akomodace, tedy zaostřování, a tudíž začne potřebovat dioptrie na čtení.

Syndrom suchého oka

Co je to syndrom suchého oka a jak se léčí?

Syndrom suchého oka je v současnosti jedno z nejčastějších onemocnění, se kterým se pacienti obracejí na oční lékaře. Jeho výskyt navíc v současné době rapidně stoupá. Dříve se první problémy začaly objevovat po 40. roce věku, ale posledních pár let je toto onemocnění běžné i u mladých lidí a teenagerů. Syndrom suchého oka se stal civilizační nemocí současnosti.

Na vznik suchého oka má vliv zejména pobyt v klimatizovaných prostorách a práce s počítačem, mobilním telefonem nebo tabletem, kdy oči rychleji osychají a pacienti si pak stěžují na řezání a pálení očí, chvilkami se vidění může rozmazávat a oči bývají zarudlé nebo můžou až bolet. Příčin, které tělu zabraňují produkovat dostatečné množství kvalitních slz, je více.

Kromě zmíněné klimatizace a práce s počítačem se na vzniku problémů se slzným filmem podílí toxické látky v ovzduší a průmyslově zpracovaných potravinách, hormonální změny či hormonální léčba, například antikoncepce, alergie i jiné autoimunitní onemocnění.

Negativně se mohou projevit také dlouhé řízení auta, kouření, nevyspání, i užívání některých léků. Potíže s nedostatkem kvalitních slz trápí častěji i mladší pacienty s očními vadami, kteří používají měkké kontaktní čočky. Ty kryjí povrch oka a způsobují horší propustnost kyslíku, což narušuje stabilitu slzného filmu.

Pomůže oči vykapávat?

Kapky, takzvané umělé slzy, nahradí nedostatek slz a jsou většinou první volbou při řešení problému. Sice zlepšují potíže způsobené suchým okem, ale nemusí vyřešit jeho příčiny.

Léčba syndromu suchého oka je možná i speciálním přístrojem. Přístroj na spodní víčko pacienta aplikuje pět světelných záblesků. Ty bezbolestně stimulují nervy v oblasti slzných žláz v očním víčku a tím aktivují jejich činnost. Oko tak na rozdíl od jiných metod, jako jsou například umělé slzy v kapkách, svlažuje vlastní slzný film. Činnost žláz se aktivuje již několik hodin po zákroku, který trvá jen několik málo minut.

Pacientům s podrážděnýma očima z důvodu nedostatku slz nebo jejich snížené kvality také doporučujeme užívání vhodných doplňků stravy, například Gemioptal Herbal, které fungují i jako prevence. Pomoci může i akupunktura bodů ST1.

V první části rozhovoru hovořila Petra Uhlářová o potravinách, které přispívají ke zdravému zraku, a doporučila cvičení oční jógy. Také vysvětlila, že povislá oční víčka mohou vadit i zdravotně a čím dál častěji si je nechávají upravit i mladší lidé.

Foto: Se souhlasem P. Uhlářové (hlavní), Adobe Stock (uvnitř)