Terapie zelení: Proč se teď hned pustit do pěstování doma

Jaro se blíží ke konci a rostliny rostou skoro samy. Trhy přetékají sazeničkami, je už dost teplo a pokojovky si v klidu můžete odnést domů. Pokud jste ještě nic nepěstovali, je ideální čas začít se zelenou terapií.

Foto: Adobe Stock

Češi jsou známí pěstitelé a na zahradách nám běžně roste zelenina, květiny, okrasná zeleň i ovocné a užitkové stromy. Řada z nás má zahradu jako koníček po práci a zdroj kvalitních potravin na vaření.

V pandemii covidu jsem si všimla, že se navíc rozbujela městská zeleň v našich obydlích. Obchody s pokojovkami začaly růst jako houby po dešti a některé nabobtnaly na docela velké byznysy. A to z dobrého důvodu. Mnoha z nás zřejmě pěstování něčeho zeleného bez nadsázky zachránilo duševní zdraví, a možná i vztahy. To můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti.

Zelené cokoliv

Pokud ještě nic zeleného doma nemáte, tady je pár důvodů, proč se do toho pustit:

Zeleň v domovech působí blahodárně na duševní zdraví. Pomáhá nám se uklidnit, snižuje stres, zlepšuje náladu, podporuje aktivitu a soustředění, má účinky podobné těm, jež vyvolává venkovní příroda.

Rostliny pomáhají vytvářet zdravější životní prostředí. Vytvářejí kyslík, pohlcují oxid uhličitý (některé to dokážou přes den i v noci), zvlhčují vzduch a zbavují ho toxických látek, které uvolňuje nábytek, koberce a stěny bytů. Přínos rostlin potvrzuje i NASA. Rostliny s chlupatými lístky také zachytávají prach díky elektrostatickému náboji v listech. Navíc dělají domov útulnější.

Máme smysluplný koníček. Vidíme výsledky své práce, ať už jsou to nové lístky spokojené šplhavnice, zakořeněný řízek, rajčátka vypěstovaná ze semínka, která na balkoně v létě posbíráme k večeři, anebo bazalka na okně, která skončí v polévce. Ať už se hrabeme v zemi sami, a k rostlinám utíkáme užít si svůj klid, anebo sdílíme svůj koníček s dětmi, babičkou nebo partnerem, není to ztracený čas.

Jsme více ve spojení s přírodou. Se zelenými spolubydlícími lépe vnímáme rytmus změny ročních období, uvědomujeme si jejich potřeby a také to, že příroda je někdy nevyzpytatelná a žije si svým životem. Pokud pěstujeme na balkoně, brzy k našim květům a zeleni zřejmě přitáhneme také hmyz a ptáky, pokud pěstujeme na zemi, možná i další živé tvory.

Cokoliv zeleného se počítá. Pokud ještě na parapetech, balkoně nebo poličkách nic s chlorofylem nemáte, možná je to proto, že pořád opakujete tu samou výmluvu. Anebo jste uvěřili, že to „pro vás není“.

Jsem přesvědčená, že s trochou praxe a vhodnou volbou rostlin, které sedí k naší povaze a životnímu stylu, je pěstování pro každého a může nám život pouze zlepšit. Proto jsem se pustila do vyvrácení několika nejčastějších mýtů (a výmluv).

Proč to nevzdat už dopředu

„Stejně mi to chcípne.“ Pěstování rostlin je dovednost jako každá jiná. Někdo se sice narodí se „zelenýma rukama“, má na pěstování lepší cit a rychleji se učí, jak na to. Ale to neznamená, že se pěstování nemůže naučit každý. Jen je třeba zkoušet na vlastní kůži a třeba se učit od zkušenějších, a postupně získávat zkušenosti a lepší odhad.

I tomu nejlepšímu pěstiteli občas některá rostlinka chcípne. To je život. Kdo nic nepěstuje, ani mu nemá co zajít.

Krása udržitelnosti a 800 stromů: Bosco Verticale je nejzelenější dům v Evropě

„Všechno vždycky přeleju/zapomínám zalít.“  Pokud vám pravidelně umírají pokojovky, je dobré si před pořízením rostlinky promyslet, z jakého prostředí pochází, co potřebuje pro zdravý růst a jestli se hodí na stanoviště, kam ji plánujete umístit.

A obecně pomůže vybírat si rostliny vhodné pro vaši povahu a životní styl. Narazila jsem na rozdělení „nedolívač“ a „přelívač“, které mi připadá docela trefné. Pokud víte, že milujete zalévání, rovnou berte například kapradiny, které to ocení. Naopak se vyhněte sukulentům a dalším rostlinám, které ocení proschnutí substrátu mezi zálivkami.

Pokud nevíte, jakou pokojovkou začít, eshopy už mívají sekci nenáročné rostliny pro začátečníky, anebo vám rádi poradí v kamenných obchodech.

TIP: Pokud máte vyhlédnutou rostlinu, rádi byste si zjistili, jak se o ni starat, ale neznáte její jméno a druh, může vám dobře posloužit bezplatná aplikace PlantNet. Stačí vyfotit listy nebo květy rostliny a do aplikace nahrát fotku, aplikace pak s určitou pravděpodobností určí jméno rostliny.

A také existují pomocníci, kteří vám pěstování usnadní. Například proti přesychání rostlin mohou být dobrým pomocníkem samozavlažovací nádobky nebo květináče, které mají hlubší nádobku na vodu, která rostliny ochrání před vyschnutím. A naopak přelitým květinám odebírají přebytečnou vláhu keramické květináče a pomohou ji rychleji odpařit než plastové.

„Nemám na rostliny peníze.“ Pokud nepotřebujete začít svou dráhu pěstitele drahou raritkou, první zelené obyvatele můžete sehnat i relativně za pár korun. Ve velkých supermarketech lze koupit kvítka, která sice nemusí být v nejlepší kvalitě, ale pokud budete mít trochu štěstí, můžete narazit na zdravé kousky, které udělají hodně radosti. Sama jsem z OBI nebo IKEA nanosila hodně kvítek, některá umřela, ale jiná jsou krásná a mají se čile k světu.

Supermarkety také mívají speciální koutky „zachraň kytku“, kde nabízejí s velkou slevou rostliny s odkvetlými květy, které jsou v pořádku, jen už nejsou pro prodej hezké, anebo chudáky na záchranu, které někdo přelil/zalil pozdě. Pokud máte trpělivost je zkusit vypiplat, je to další možnost, jak získat kvítka levně.

Foto: Pixabay

Pokojovky, semínka a jiné pomůcky pro pěstování lze ale získat i zadarmo. Rostlinné swapy, česky výměnné štafety, jsou akce pro pěstitele probíhající podle počasí od jara do podzimu. Mají různá pravidla, někdy rostlinu přinesete a libovolnou si můžete výměnou odnést, a na jiných si můžete rostlinu adoptovat, i když zrovna nemáte jinou na výměnu. Přinesete třeba příště.

Osobně mám moc ráda rostlinnou štafetu Lenky Hrubé, kterou pořádá před svým obchodem Zahrada na niti v Praze už od roku 2016. Za ty roky se z ní stala milá akce pro rostlinné nadšence. Na malé rostlinné štafetky jsem narazila také v naší místní knihovně, v kavárně Pragovka a vsadím se, že bude i nějaká ve vaší blízkosti.

Také mám moc ráda vyměňování kvítek s rodinou, kamarády nebo kolegyněmi v práci, kdy si pak můžeme sdílet, jak se kvítku daří, a dělá mi radost mít doma rostlinku od milého člověka.

„Nemám na to čas.“ Pokud nemáme v bytě 100 květináčů, plný balkon zeleniny a k tomu obří zahradu, pěstování není práce na plný úvazek. Pokud to přeženeme, tak v létě v teplých dnech je někdy oříšek oběhat všechnu zeleň s konví. Ale pokud na to myslíme dopředu už na jaře při sázení semínek, anebo v supermarketu, kdy se nám plní košík pokojovkami v akci, promyslíme si, kolik času chceme pěstování věnovat a nakupujeme s rozmyslem, snadno si péči o zeleň můžeme přizpůsobit svým možnostem.

„Vlastní zelenina není levnější než z obchodu a nevyplatí se ji pěstovat.“ Tenhle mýtus na svém instagramovém profilu ve videu moc hezky vyvrátila zahradnice Petra Matějková.

Chystáte se začít s pěstováním, nebo už máte plný domov zeleně? Napište do komentářů.

Zdroje: Přednáška TED How to grow fresh air, Pokojovky v ložnici: ano x ne?, Studie PETERKIN, T. 2008. Potted plants improve office workers’ health, The Daily Telegraph

Foto: Adobe Stock (hlavní), Pixabay (v textu)

Více k tématu