Lenka Vacvalová: Když odvaha není jenom slovo

Herečka, moderátorka a běžkyně Lenka Vacvalová v květnu uběhla neuvěřitelných 770 km pro dobrou věc. Cílem její nesnadné cesty nebyla jen pomoc onkologicky nemocným dětem, ale hlavně hledání odvahy…

Ač v dětství astmatička s omluvenkou z běhu v tělesné výchově, Lenka Vacvalová se rozhodla věnovat svůj volný čas právě běhání. Ve 25 letech cítila, že potřebuje v životě změnu. Nevěděla, jakou přesně, ale tušila, že by mohla vést skrze sport.

Po vyzkoušení cvičení v posilovně zjistila, že tohle ta cesta není, a hledala dál. Nazula si tenisky a začala běhat. Trvalo to půl roku, než se pro ni běžecké tréninky staly příjemným rituálem. Kladla si v průběhu svých dennodenních tras nové a nové cíle a hlavně: nebála se velkých snů.

„Je to něco o hodně silnější, než to, co nás naučili, že je správné, nesprávné, co je bezpečné a nebezpečné. Je to intuice, která ti říká, že máš studovat umění, i když tvoje známky odpovídají studiu práv, a nebo že máš opustit dobře placenou práci a založit farmu. Že se máš zamilovat právě do toho člověka, i když tušíš, jak ti to zkomplikuje život. Že máš vyrazit z práce jako raketa, jen aby jsi stihl západ slunce, a nebo vstát o hodinu dřív a zaběhat si před východem. Toto je totiž ten pocit, ta nekontrolovatelná nerozumnost, která ti říká, že máš vyběhnout tam nahoru, abys byl šťastný, že máš nechat bezpečí bokem, abys mohl být sám sebou a hlavně abys mohl jednoho dne povědět svým vnoučatům, že jsi ŽIL, protože jsi snil jeden bláznivý sen a šel za ním.“

První velký úspěch přišel v roce 2017, kdy vyhrála Pražskou stovku. V roce 2018, po zhruba dvou a půl letech vytrvalého běhání, se mimo jiné odhodlala k 500kilometrové trase z Košic do Bratislavy. Pro ni tento běh znamenal zkoušku svých sil, a to nejen fyzických, ale především psychických. A také zkoušku toho, jakou sílu má její odhodlání.

Pro jiné pak tento běh znamenal obrovskou pomoc. Lenka se totiž rozhodla, že své uběhnuté kilometry nabídne lidem prostřednictvím „adopce“ a získané prostředky věnovala na zážitkovou terapii onkologicky nemocných dětí. Z běžného sledování jejích běžeckých dnů se tak stala vlna laskavosti.

Cesta hrdinů

V květnu letošního roku se Lenka rozhodla pokořit Cestu hrdinů SNP, což je nejdelší turistická magistrála na Slovensku. Trasu dlouhou 770 km s převýšením více než 31000 m uběhla za 16 dní, zápisky z jednotlivých dnů najdete na Lenčiných stránkách.

Den 16.:

Posledné dni v sebe majú veľkú mágiu. Mágiu konca niečoho veľkého, túžbu po blížiacom sa odpočinku a návrate do všedného života, ktorý zostane už navždy ovplyvnený tým, čo bolo.  Celé dni sa modlím, aby to utrpenie skončilo a keď je o konečne tu, je mi to ľúto. (z oficiálního webu)

Hledání odvahy

Hlavní myšlenkou běhu bylo HLEDÁNÍ ODVAHY. Své zdolané kilometry, po většinu času uběhnuté v nepříznivých klimatických podmínkách, se znovu rozhodla věnovat onkologicky nemocným dětem, které odvahu musí hledat každý den.

„Hledám odvahu na cestu kolem světa, na výpověď z práce, která mě nenaplňuje, na rozchod s přítelem, se kterým nejsem šťastná, na registraci na svůj první maraton, na vlastní kavárnu, na samotu, na společnost, na vykročení z komfortní zóny, na změnu, na …“  Toto jste mi vy sami ještě v lednu psali, když jsem se ptala, na co hledáte odvahu. Vzpomínáte?

A vzpomínáte si, když jsem sem dala fotku z příprav na Cestu hrdinů SNP? Nejvíc otázek bylo na kufřík s kočkou. „Co v něm je?“ Tipovali jste všelico. A je na čase prozradit Vám jeho obsah. Mohlo by v něm být cokoliv a zároveň nic. Především jsou v něm ale zavřené všechny moje obavy a strachy, se kterými jsem se poslední dny střetávala. Pěkně na těsno, a že jich tam není málo. Teď je řada na nás. Zavřete všechny svoje obavy do magic boxu a najděte odvahu.“ (z Instagramu @LenkaVacval)

Běh jako pomocník v životě

Za Lenčinými uběhnutými kilometry stojí pak ještě silná slova, která vystihují její pocity a přirovnávají psychické etapy v běhu každodennímu životu. A vysvětlení, kde nachází motivaci.

Například odhodlání k běhu za deštivého počasí ve velmi brzkých ranních hodinách lze přirovnat k odhodlání k dalšímu kroku ke změně našeho života, ať už pracovního nebo osobního. V ultramaratonu je běžné, že lidé uběhnou 495 km a pak, pouhých 5 km před cílem, kdy už na něj skoro vidí, to vzdají. V běžném životě se také stává, že se lidé vzdávají, když se jim rozjíždí podnikání, nebo opouští výšku v posledním roce studia.

Lenka má také občas pocit, že už je na konci, i na své Cestě hrdinů propad zažila. Jejím lékem na podobné chvíle je nejen podpora jejího přítele, blízkého okolí a lidí, kteří jí fandí, a dobročinný přesah, ale především je to ona sama, kdo je svým lékem.

Motivaci hledá v sobě. Strachu se hodlá vždy postavit a odvahu šíří mezi nás všechny. Svými příběhy inspiruje a motivuje k tomu, abychom poslouchali své srdce, a abychom cestu za našimi sny nevzdali. Stále usměvavá Lenka je důkazem toho, že trpělivostí, vytrvalostí, odvahou a láskou v srdci lze dosáhnout velkého. Svých snů.

Zdroje citací: videa, oficiální web Lenky Vacvalové, Instagram Lenky Vacvalové 

Foto: se souhlasem Lenky Vacvalové

Jak to máte s odvahou vy? Pomáhá vám podobně jako Lence nějaký sport nebo činnost k trénování trpělivosti? Přečtěte si také, proč si sny vybírají nás.