Stres může být dobrý i špatný. Nejhorší je, když se stresujeme neustále

Dlouhodobý stres nám mohou způsobovat pracovní nebo domácí starosti, zdravotní problémy i nevhodně nastavené vztahy. Když se stresem nic neděláme, může se to nepřímo projevit na našem zdraví. Je proto dobré hledat cesty k pochopení stresu i způsoby, jak ho v životě uvolňovat. Připravili jsme srozumitelný vysvětlující článek, který s tím může pomoci.

Stres je skloňovaný problém dnešní doby, ale je třeba si říct, že není jen špatný. Dvěma základními druhy stresu je eustres a distres.

Ten první, eustres, lze vnímat jako dobrý stres, protože nás zdravě nabudí k aktivitě, lepšímu soustředění a celkově k lepším výkonům. Jedná se o krátkodobou zátěž, po které jsme schopni se uvolnit a přejít do klidového režimu. Distres můžeme označit jako špatný stres. Jde o nadměrnou dlouhodobou intenzivní zátěž, která má negativní vliv na duševní i fyzické zdraví člověka.

„Stres je běžnou zdravou psychologickou i fyzickou reakcí na zátěž. Když mozek takovou zátěž zaznamená, aktivuje obranný systém. Setkal se s nebezpečím, na které musí nějak reagovat. Jedná se o vývojově starý mechanismus, který původně umožňoval přežití jedince ve stavu ohrožení. Proto je reakcí na stres útěk, útok nebo zamrznutí. Když zátěž nebo nebezpečí pomine, organismus by se měl vrátit do klidového stavu. Dnešní doba bohužel způsobuje, že stresová reakce začala a nekončí, což vede k dlouhodobým zdravotním komplikacím – fyzickým i psychickým,“ vysvětluje neziskovka Loono v rozcestníku prevence duševního zdraví.

Mezi fyzické a psychické komplikace, které chronický stres může způsobovat, patří například vysoký tlak, onemocnění srdce, obezita, cukrovka, zažívací problémy, problémy se spánkem a dlouhodobé duševní komplikace, jako jsou úzkosti, deprese, syndrom vyhoření, pocit smutku a zahlcení.

Chronické onemocnění ze stresu

Běžný stres se projevuje obtížemi a nepohodlím duševním, ale i v rovině těla. „Když jsme v nějaké psychické zátěži, je toho na nás hodně, tak to většinou začneme cítit na těch částech našeho těla, které jsou třeba geneticky nejslabší nebo které máme nějakým způsobem postižené,“ říká PhDr. Ing. Martin Pospíchal v Loono Podcastu.

Pokud ale nadměrný tlak neuvolníme, mohou obtíže přejít ve vážnější onemocnění. „Dlouhodobý stres, zdá se, že vytváří nerovnováhu v našem těle. Když jsme ve stresu, tak třeba cítíme, že ten žaludek úplně nefunguje, jak má. Cítíme tu nerovnováhu. O něco později to může být už bolest a o něco později, když vlastně nepolevujeme, tak to může vytvořit hypoteticky nějaké chronické onemocnění,“ vysvětluje doktor Pospíchal v podcastu.

Dále uvádí poměrně důležité varování. Při chronickém stresu se mohou chovat buňky jinak a ty imunitní se chovají utlumeně. Z výsledků výzkumů nelze zatím udělat jednoznačný závěr, že dlouhodobý stres přímo souvisí s rozvojem onkologických nemocí, protože je obtížné to zkoumat.

Jedna rakovinná buňka nezpůsobí onemocnění a tělo má přirozené bariéry, jak se může chránit. Nicméně chronický stres může rozvoji nemoci napomoci. „Zdá se, že to, co studie ukazují jak na lidech, tak na zvířatech je, že dlouhodobá psychologická zátěž může tady ty bariéry utlumit a ta buňka (onkologická) to má o něco jednodušší v tom těle, dělat si tam, co chce, a třeba vést k nějakému pokročilému rozvoji té nemoci,“ upřesňuje doktor Pospíchal.

Uvolnit stres

Pokud víme, že jsme trvale ve stresu a navíc víme, co nám stres způsobuje, je dobré promyslet, jak stres odbourávat tak, aby pro nás nebyl trvalým stavem. Pokud se cítíme ve stresu z práce, může být problém v našemu přístupu, například když bojujeme za věci, které nemůžeme ovlivnit anebo je problém v pracovním prostředí, vysvětluje koučka Zuzana Hanáková. Tipy, jak se stresem v práci naložit, sdílela v rozhovoru pro Magazín Antilopa.

Obecně s pocitem přetížení ať už doma, nebo v práci, může pomoci si promyslet, zda si nenakládáme více úkolů, než lze stihnout, anebo je stíháme plnit, ale je to na úkor odpočinku. Také je užitečné si promyslet, jestli nemáme přehnaná očekávání a netrpíme perfekcionismem, zda neplníme úkoly zbytečně do detailu, i když to není nutné. Trvale stresující může být také pocit velké zodpovědnosti anebo frustrace z nedostatku kontroly, kdy jsme přesvědčení, že na nevyhovující situaci nemůžeme nic změnit.

Další zdrojem chronického stresu mohou být například vztahy, ve kterých nemáme dobře nastavené hranice, jsou jednostranné, nebo nás trvale stresují a vyčerpávají z jiného důvodu.

Velkým zdrojem chronického stresu mohou být také dlouhodobé problémy se zdravím, ať už naše nebo našich blízkých, finanční problémy, velké životní změny, anebo životní události, které se nám nedaří zpracovat a překlenout.

Pokud jsou jakákoliv trápení dlouhodobě nad naše síly (anebo bychom ocenili pomoc), se zpracováním a změnou nám může pomoci psychoterapie. Na odborníka je dobré se obrátit kdykoliv, kdy cítíme, že bychom si o problému chtěli s někým promluvit.

Tipy na uvolnění stresu

Dobrým způsobem pro uvolnění stresu může být procházka, jóga, plavání a další druhy pohybu. Také kreslení, háčkování, válení těsta, přesazování rostlin, editování a tisk fotek nebo jakékoliv ruční práce, kdy vypneme hlavu a činnost nás baví. Je prospěšné věnovat se koníčku, který nám dělá radost, poslouchat oblíbenou hudbu, číst knížky před spaním, kouknout na seriál, vídat se s přáteli.

Pro uvolňování stresu jsou také velmi účinné techniky, které pracují s dechem, všímavostí k sobě samým a pozorováním toho, co se děje okolo nás, hlavně uvnitř nás, a jaké máme pocity.  Další užitečné techniky jsou založené na střídavém zatínání a uvolňování svalů, což redukuje stres a napětí v těle.

Vyzkoušet můžete například progresivní svalovou relaxaci od Loono, kde se střídavě zatínají a uvolňují svalové partie na těle nebo cvičení zaměřené na dech od trenéra mindfulness Michala Dvořáka.

Pokud máte navíc problémy s usínáním, dobrou volbou může být podcast Zachumláno s krátkými meditacemi a uvolněním následovanými hezkým příběhem, které pomáhají usnout. (Tento podcast je určený pro děti, ale velmi dobře funguje i na některé dospělé, vyzkoušeno na vlastní kůži).

Dělat si malé radosti a přestávky

Na závěr je dobré říct, že zmírnit stres můžeme už dnes. Pokud nám dlouhodobý stres způsobuje trápení, jehož řešení vnímáme v tuto chvíli jako nemožné nebo nad naše síly, můžeme začít tím, že budeme vkládat do svého dne malé pauzy a radosti. Může to být procházka po obědě v polední pauze.

I taková banalita, když na okamžik vypneme a jdeme si udělat voňavý čaj do našeho oblíbeného hrnečku, nás může na chvíli uvolnit, pokud se na to opravdu soustředíme, vypijeme si ho v klidu a neděláme u toho nic jiného.

Když máme hlavu plnou starostí a jsme napjatí, snadněji se to říká, než dělá, ale opakováním se v tom budeme zlepšovat.

Cítíte se trvale ve stresu? Co vám pomáhá se uvolnit a relaxovat? Napište nám do komentářů.

Foto: Adobe Stock