Dobrá nálada prodlužuje život. Výzkum sledoval zdraví 70 tisíc žen

„V nejistém období obvykle očekávám to nejlepší.“ Pokud máte tento přístup a jste žena, máte velkou šanci, že budete žít mnohem déle než ostatní. Nedávno publikovaná studie totiž naznačuje, že pozitivní přístup a optimismus prodlužuje ženám život.

České ženy se v průměru dožívají 82 let, jen za poslední století se jim délka života „protáhla“ o několik desetiletí. Ještě v období první republiky se ženy dožívaly průměrně jen šedesátky, na začátku 20. století to bylo ještě výrazně méně.

Je to logické, protože život prodlužuje jak moderní medicína, tak zdravější životní styl nebo třeba propracovanější sociální systém. Konkrétně v případě žen však může hrát velkou roli také optimismus. Naznačuje to výzkum z loňského prosince, který publikoval sborník American Journal of Epidemiology. Jeho autoři v průběhu několika let shromáždili data od více než 70 tisíc žen a jejich zjištění je jasné: starší ženy, které na život pohlížejí z té světlejší stránky, s velkou pravděpodobností zemřou později než jejich skeptické vrstevnice.

Lepší nálada, lepší zdraví

O co v tomto výzkumu šlo? V roce 2004 ženy ve věku přibližně 70 let vyplnily dotazník, který zkoumal, jakým způsobem nahlížejí na život. Tedy jestli jsou v nejistých nebo nepříjemných životních okamžicích optimistické, nebo čekají spíše to horší. Následně výzkumníci v letech 2006 až 2012 sledovali jejich úmrtí. Dvouletý odstup přitom eliminoval ženy, které již byly vážně nemocné.

Při zpracování výsledků, v rámci něhož zohledňovali i aktuální zdravotní stav, věk, rasu nebo třeba úroveň vzdělání, došli k závěru, že riziko brzkého úmrtí u optimistických žen bylo o 27 procent nižší, v případě optimistických kuřaček o 14 procent nižší.

Riziko brzkého úmrtí u optimistických žen bylo o 27 procent nižší, v případě optimistických kuřaček o 14 procent nižší

Nejvýrazněji riziko úmrtí klesalo u možného infekčního onemocnění (až o 52 procent), mrtvice (39 procent) a také u srdečních chorob a nemocí dýchacího ústrojí (až 8 procent). „Zatímco dnes se úsilí většiny lékařů a veřejného zdravotnictví soustřeďuje na omezení faktorů způsobujících choroby, je zřejmé, že velký význam může mít také psychický faktor,“ uvedla k výsledkům autorka studie Eric Kim.

Zkoumání optimismu v praxi

Nejde o první výzkum, který se zaměřoval na vazbu mezi optimismem a zdravím (především v oblasti kardiovaskulárních onemocnění), tento je však významný jak svým rozsahem, tak tím, že v něm autoři zahrnuli řadu zmíněných variabilních aspektů. Ukázal navíc určité souvislosti v chování lidí. Optimisté například častěji žijí zdravěji, více cvičí a méně kouří.

Přestože zní závěry studie skvěle, zatím stále nevíme, jak tyto poznatky využít v praxi. S optimismem a pozitivní náladou to totiž není tak jednoduché. Nikdo z vědců zatím neprokázal přímou souvislost mezi optimismem a zlepšováním zdraví. Jinými slovy: neví se, jestli tím, že z někoho „uděláme“ optimistu, se zároveň zlepší jeho zdravotní stav.

Zároveň ani dřívější výzkumy se příliš neshodují v tom, jestli se optimismus můžeme vůbec naučit. A někteří lidé jsou zkrátka ze své podstaty „šťastnější“ jako pesimisté. Věřme, že v tom věda udělá brzy trochu více jasno.

Foto: Pixabay