Můžeme dokázat všechno, čemu věříme. A další motivační lži, které nám škodí

Stává se vám, že si čtete motivační citáty na internetu, anebo na vás koukají z knížky, ale něco vám na nich nesedí? Pokud ano, pochybujete správně. Řada neprofesionálních koučů a motivačních guru nás totiž krmí polopravdami či mýty, jak vysvětluje ve své knize Motivační lži kouč Steffen Kirchner. Pojďme si vyvrátit tři rozšířené motivační lži.

Foto: Adobe Stock

V knížce Motivační lži se můžeme dozvědět, jak funguje náš mozek a proč se nám často nedaří do života úspěšně zamontovat poučky a mantry, které kolem sebe slyšíme a čteme.

Je to často z toho důvodu, že jde o polopravdy, které zamlčují tu méně sexy část reality, kterou neradi slyšíme. Třeba nezmiňují úsilí a čas, který ve skutečnosti musíme vždy investovat, když chceme ve svém životě něco změnit. Anebo to jsou přímo lži, které znějí dobře, ale nejde je převést do reality proto, že nerespektují lidské možnosti a přirozenost.

Vybrala jsem z knížky tři motivační lži, které mně samotné, anebo lidem v mém okolí, komplikují život nejčastěji. Pojďme si je vyvrátit.

1. „Můžete dokázat všechno, čemu věříte“ = Lež o pozitivním myšlení

Pozitivní myšlení má skutečně pozitivní vliv na náš život – výzkumy však ukazují, že ve skutečnosti je tento vliv mnohem menší, než si myslíme. A navíc je často špatně chápaný. Pozitivní myšlení se totiž zabývá jen špičkou ledovce.

Vědomé myšlení má jen omezený vliv na emocionální procesy v mozku. Pozitivně můžeme měnit jen ty myšlenky, kterých jsme si racionálně vědomi, jenže velká část myšlenek probíhá nevědomky.

Pokud chceme dosáhnout pozitivních změn ve svém životě, musíme se ponořit do nevědomí a vytvořit si v něm nové programy úspěchu. Pravděpodobně tušíme, že taková změna je možná v každém věku, ale určitě ne ze dne na den a rozhodně ne bez námahy.

„Duch by chtěl, ale tělo je slabé.“ Toto pořekadlo to přesně vystihuje. I když hlava chce, tělo často nemůže být po vůli, protože naše pocity a způsob chování nejsou řízeny hlavou, ale podvědomím. (str. 101)

2. „Sebevědomí je předpokladem úspěchu“ = Lež o rozených vítězích 

U sebevědomí se často zaměňuje příčina a následek. Sebejistota daného člověka nebývá základním kamenem jeho úspěchu, ale následkem, přichází totiž až později s úspěchem. Nejistota a pochybnosti o sobě samém navíc nemusí bránit v úspěchu, ale naopak ho mohou podporovat. Ba co víc, vlastní nejistota dokonce může pomáhat při zlepšování našich dovedností a podpořit nás na cestě za velkými cíli.

Každý člověk si od přírody nese určitou nejistotu a i známé osobnosti se nezřídka kdy bojí. Nejde o to zbavit se nadobro nejistoty, ale spíše o to naučit se s nejistotou a strachem smysluplně zacházet.

Jen velmi málo úspěšných osobností mělo od začátku velké sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti. V citovém světě šampionů naopak dominují pochyby o sobě samém a strach ze selhání. (str. 156)

3. „Najděte si práci, která vás především bude bavit.“ = Lež o faktoru zábavy v práci

Ani se zábavou v práci to není tak jednoduché. Zábava je důležitý faktor práce, není však jediný, a pokud svého koníčka přetvoříme na povolání, můžeme udělat velkou chybu.

Opravdová radost v povolání není závislá na tom, co člověk dělá, ale na tom, jak to dělá a jaký cíl za tím stojí. (str. 336)

Zábava je spíše následkem než předpokladem a více než práce samotná nás motivuje zážitek při ní. Zároveň si trvalý pocit radosti můžeme zajistit jedině pokud v tom, co děláme, budeme úspěšní. To, co nás skutečně naplňuje, nebývají jednotlivé pracovní kroky, ale smysl, který svým úsilím vytváříme.

Kirchner také zdůrazňuje, že v každém okamžiku máme volbu, jak chceme ke své práci přistupovat, a co budeme dělat a co ne. A pokud jsme v práci nešťastní, ale jsme na ní finančně závislí, nemůžeme jednoduše udělat změnu ze dne na den. Ale můžeme malými změnami dosáhnout velkého účinku a třeba za rok za dva získat jinou práci. A když změníme postoj i k té nejnudnější práci, můžeme se v ní začít cítit lépe hned. Hlavní je převzít sám za sebe a svůj život zodpovědnost.

Člověk si může stěžovat, nebo se může smát. Člověk může odsouvat, nebo posouvat. Člověk se může rozhodnout, že si svoji práci ponechá, nebo že ji vymění. Nikdo nikoho nenutí. Kdo se měsíce, nebo dokonce roky cítí na svém pracovišti totálně nešťastný, ten se sám pro toto neštěstí rozhodl. (str. 337)

Také vám komplikují tyto mantry život? Jak to máte vy? Napište do komentářů.

Pokud si přejete dozvědět se o knize Motivační lži více, přečtěte si recenzi.

Zdroj: Steffen Kirchner: Motivační lži: Proč jen pozitivní myšlení nefunguje?, Jota 2016

Foto: Adobe Stock

Více k tématu