Mikroplasty jsou ve vodě i kosmetice: EU řeší jejich omezení, zmizet mají i třpytky

Evropské instituce pokračují v boji proti mikroplastům, které znečišťují životní prostředí a pronikají i do lidského těla. V poslední době proto pokročila některá opaření, aby se mikroplasty omezily třeba v kosmetice nebo na sportovištích s umělými povrchy.

Neustále se objevují nové informace o tom, kde všude se mikroplasty nacházejí, a intenzivně se zkoumá i to, jaké dopady mohou mít na zdraví. Nedávno například vědci z University of Rhode Island prokázali, že mikroplasty mohou prostřednictvím pitné vody pronikat i do mozků savců, mohou měnit jejich chování a způsobovat mozkové záněty. Ve svém výzkumu vycházeli z pozorování myší.

Japonští vědci zase analyzovali vodu v mracích nad horami v nadmořské výšce nad 1300 metrů a objevili v nich stopy různých druhů mikroplastů, například polymerů. Jde o další znepokojivé zjištění, protože tyto mikroplasty se pak mohou přes déšť dostávat na zemský povrch a kontaminovat prakticky vše, co jíme nebo pijeme.

Nejasné dopady na zdraví

Jde jen o dvě zprávy z poslední doby, realita je ale mnohem více znepokojující. Už dříve byly mikroplasty prokázány v rybách, vepřovém masu, pivu, medu, v lidské krvi a dokonce i v mateřském mléce. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Všudypřítomnost mikroplastů vyvolává obavy ohledně toho, jaké mohou mít dlouhodobější dopady na zdraví. V tomto ohledu zatím neexistují přesvědčivé důkazy, ale i zmíněná pozorování myší naznačují, že může jít o reálný a závažný problém. I proto například Evropská unie (EU) začala proti mikroplastům velmi aktivně bojovat, a jedním z cílů je snížit do roku 2030 evropské znečištění mikroplasty o 30 procent.

Hlavním nástrojem EU, jak proti mikroplastům zakročit, je přijímání nové legislativy. Může jít buď o restrikce, tedy jejich omezování třeba ve výrobě, nebo o důkladnější a přísnější pravidla třeba při čištění vod, ve kterých se mikroplasty velmi často vyskytují.

Mikroplasty ve výrobcích i vodách

Významný restriktivní krok na konci září učinila Evropská komise, když přijala opatření k omezení mikroplastů záměrně přidávaných do výrobků. Měly by se tedy zakázat třeba výrobky s přidanými mikroplasty – konkrétně půjde například o granulované výplně na umělých travnatých sportovištích nebo kosmetické přípravky, u kterých se mikroplasty využívají třeba k dosažení určité struktury, barvy nebo vůně. Typickým příkladem mohou být třeba mikrokuličky v kosmetice nebo třpytky na oblečení či v jiných výrobcích.

„Nová pravidla zabrání uvolnění přibližně půl milionu tun mikroplastů do životního prostředí. Zakážou prodej mikroplastů jako takových, stejně jako výrobků, do nichž byly mikroplasty pro daný účel přidány a které pak tyto mikroplasty při svém používání uvolňují,“ uvedla k tomuto opatření Evropská komise s tím, že jde o množství uniklých mikroplastů v horizontu zhruba 20 let.

Podle odhadů Komise se nyní v Evropě do přírody každý rok uvolní zhruba 42 000 tun mikroplastů přidávaných do výrobků. Konkrétně v případě umělých travnatých povrchů sportoviště, které znečišťují přírodu suverénně nejvíce, jde o ročně o 16 000 tun mikroplastů.

K dalšímu legislativnímu posunu došlo na začátku října, kdy europoslanci schválili novou směrnici o městských odpadních vodách. Ta by měla zajistit lepší zpětné využívání vyčištěné odpadní vody a zajistit i její lepší kvalitu.

Pravidla pro čištění odpadních vod již existují, ale jsou více než 30 let stará a nereflektují nová rizika, která představují třeba právě mikroplasty, zbytky léčiv nebo kosmetiky. K jejich intenzivnímu zkoumání totiž dochází až v posledních letech a postupně se zpřísňují hygienická pravidla. „Revidovaná směrnice zavede nové normy pro čištění mikropolutantů a požadavky na monitoring mikroplastů a patogenních látek,“ řekl k nové směrnici europoslanec Mikuláš Peksa, který se problematice věnuje.

Zdlouhavý boj

Jde o důležité dílčí kroky v boji proti rozšiřování mikroplastů, ale rozhodně nejsou dostačující. Už jen proto, že reálné dopady v rámci nově přijaté legislativy bude možné pozorovat až během několika let. Například zákazy mikroplastů v kosmetice budou postupně nabíhat během následujících 4 až 12 let a omezení pro umělé travnaté povrchy začne platit až za 8 let. Cílem je, aby se na to výrobci mohli připravit.

Mezitím ale pochopitelně dojde k dalšímu rozšíření mikroplastů, navíc množství využívaných mikroplastů každoročně roste. Proto už nyní Evropská komise pracuje také na dalších opatřeních, která omezí vznik mikroplastů třeba při sjíždění pneumatik nebo uvolňování z oblečení.

Foto: Adobe Stock