„Múza melouchaří jinde.“ Jak spisovatelé překonávají tvůrčí blok a hledají inspiraci

Abyste dokázali napsat dobrý text nebo knihu, nesmíte čekat na příhodnou chvíli nebo inspiraci. S největší pravděpodobností se vůbec nedočkáte, protože třeba taková múza je většinou pěkně nevděčná protiva. Své o tom ví slavní spisovatelé, kteří mají na kontě řádku úspěšných knih.

Kdyby Elizabeth Gilbert, autorka veleúspěšné knihy Jíst, meditovat, milovat, jen tak čekala, až jí osvítí tvůrčí génius a nakopne ji v psaní, zřejmě by nikdy nic kloudného nevytvořila. Jak sama říká, žádnou stálou pracovní dobu od něj nečekejte.

„Můj génius nefunguje v lidském čase a rozhodně neplánuje svůj rozvrh podle toho, kdy se mi to hodí. Někdy ho podezřívám, že občas melouchaří jako génius pro někoho jiného. Možná dokonce pracuje pro celou skupinu umělců, jako nějaký tvůrčí řemeslník na volné noze,“ píše Elizabeth ve své knize o kreativitě Velké kouzlo.

Čeká a sleduje

Podle ní je zbytečné na tvůrčího génia, múzu nebo kohokoliv dalšího čekat. Mnohem lepší je prostě začít psát a počítat s tím, že se přidají oni sami. „Vlastně docela věřím tomu, že můj génius tráví hodně času tím, že čeká na mě. Čeká a sleduje, jestli to s touhle prací myslím vážně. Občas mám dojem, že sedí v koutě a sleduje mě u mého stolu, den za dnem, týden ta týdnem, měsíc za měsícem, jen aby se ujistil, že si nedělám legraci a že se svému tvůrčímu počinu věnuji celým srdcem. Když se přesvědčí o tom, že si jen tak nepohrávám, objeví se a nabídne mi pomoc.“

Všechnu dřinu budete muset odvést vy, zatímco múza si bude jen vysedávat v křesle, pokuřovat doutníky, obdivovat své trofeje z bowlingu a předstírat, že vás nevidí…

Spisovatel Stephen King má o těchto inspirativních individuích ještě o poznání horší mínění. Svou múzu si představuje jako nerudného chlapa, s nímž je těžké pořízení.

„Existuje sice múza, ale nemyslete si, že k vám jen tak přiletí do pokoje a posype vám psací stroj nebo počítač kouzelným práškem. Žije v zemi. Je to podzemní tvor. Budete muset sestoupit na jeho úroveň, a až se tam dostanete, budete mu muset zařídit byt, aby měl kde žít. Jinými slovy, všechnu dřinu budete muset odvést vy, zatímco múza si bude jen vysedávat v křesle, pokuřovat doutníky, obdivovat své trofeje z bowlingu a předstírat, že vás nevidí,“ píše Stephen ve své legendární knize O psaní: Memoáry o řemesle.

Protrpět hodiny a dny

Je přesvědčen o tom, že pokud chcete něco vytvořit, musíte si to oddřít sami. A pokud prokážete dostatek houževnatosti a protrpíte hodiny nebo dny, kdy všechno, co napíšete, bude klidně stát za houby, múza se slituje a přispěchá na pomoc.

„Možná nebude moc příjemný na pohled, tenhle múza, a možná nebude dvakrát hovorný, ale bude pro vás mít inspiraci. Je naprosto v pořádku, abyste vy oddřeli veškerou práci a ponocovali bůhví do kolika, protože tenhle chlápek s doutníkem a křidýlkama má pytel plný kouzel. A v tom pytli jsou věci, které můžou nadobro změnit váš život,“ radí Stephen.

Takže, přestaňte čekat na inspiraci a neproklínejte svou múzu, kde se zase courá. Sedněte a napište cokoliv, abyste prolomili frustrující prázdnou stránku s blikajícím kurzorem. Uvidíte, že se psaní rozběhne samo. A nakonec se k vám přidají i ti nerudní lenoši a přinesou spoustu unikátních nápadů, nadšení a tvůrčích kouzel. To by v tom byl čert, aby ten výsledek alespoň za něco nestál…

A pokud se vám stále nedaří tvořit, doporučujeme knihu Válka umění. Ale pozor, není to čtení pro uplakánky, ale pro ty, kteří to s tvůrčí prací myslí vážně!

Zdroje: knihy Stephen King: O psaní, Memoáry o řemesle, Elizabeth Gilbertová: Velké kouzlo

Foto: Pixabay