Duševní zdraví je stále tabu, i když má každý stý Čech invalidní důchod kvůli psychické nemoci

Duševní zdraví je pro část společnosti stále tabu, o kterém se nemluví. Přitom v Česku pobírá invalidní důchod kvůli psychickým poruchám více než 110 tisíc lidí, tedy každý stý obyvatel. Psychické potíže jsou zdravotním problémem, který může podstatně ovlivnit kvalitu života i schopnost pracovat.

Duševní zdraví stále není téma, které můžeme bezstarostně kdekoliv otevřít a nepřemýšlet nad tím, jaké reakce se nám dostane. Část společnosti ho stále nepovažuje za součást zdraví člověka. Možná si neuvědomují nebo nechtějí připustit, že duševní problémy a onemocnění mohou velmi podstatně ovlivnit život každého z nás, a to z pohledu duševní pohody, vztahů i schopnosti pracovat.

Když se s blízkými nebo známými dotkneme tématu duševního zdraví, vidím rozdíly v přístupu. Někdy je v pohodě mluvit o tom, jakým způsobem o něj pečujeme, sdílet tipy a zážitky, co nového jsme se o sobě dozvěděli na poslední terapii. Ale jindy mám pocit, jako bychom píchli do vosího hnízda.

I psychika může onemocnět

Někteří lidé stále nevnímají duševní zdraví jako součást svého zdraví, která neodmyslitelně patří k tomu tělesnému a tvoří s ním propojené nádoby. Naopak narážím na názor, že je to tabu, že duševní zdraví v dobrém stavu je normální a na lidi, kteří ho v pořádku nemají, se ukazuje prstem jako na „blázny“.

Často debata pokračuje odsuzováním a rychlým „řešením“: blázni si své „depky“ a další diagnózy prý jen vymýšlejí, aby získali pozornost a zahnali nudu, a kdyby místo přehnaného přemýšlení „vzali lopatu a šli makat, bylo by po problému“.

Tyto názory vyplývají buď z nezájmu a ignorování, nebo z nedostatečných informací a nesprávného pochopení povahy duševních nemocí. A vlivu, který mohou mít na kvalitu života, vztahy i schopnost pracovat.

Duševní zdraví ovlivňuje schopnost pracovat

Nedávno jsme na našem partnerském portálu České důchody vydali statistiku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která ukazuje, jaké diagnózy nejčastěji vedou k přiznání invalidního důchodu.

Ze statistiky vyplývá, že je v Česku 415 623 invalidních důchodců. Z toho za diagnózy spadající mezi duševní poruchy a poruchy chování je přiznáno 110 751 invalidních důchodů, což je 27 procent (údaje ČSSZ k 12/2024). Mezi 20 celkově nejčastějšími diagnózami najdeme úzkostné poruchy, depresivní poruchy, schizofrenii a jiné poruchy osobnosti.

Invaliditu posudkoví lékaři uznají, jakmile schopnost pracovat poklesne nejméně o 35 procent. To znamená, že více než 110 tisícům lidí v České republice jejich duševní zdraví nedovolí naplno pracovat a tento pokles je minimálně o třetinu. A to ve statistice nejsou zahrnuti lidé, kteří zůstali těsně pod hranicí 35 %, ani ti, kteří žádost o invalidní důchod vůbec nepodali.

Pokud má Česká republika v roce 2025 podle ČSÚ 10,88 milionu obyvatel a 110 tisíc lidí pobírá invalidní důchod kvůli duševním poruchám a poruchám chování, znamená to, že přibližně každému stému Čechovi duševní obtíže snižují možnost pracovat minimálně o třetinu. A tito lidé si nevymýšlí, mají svůj stav podložený lékařskými zprávami.

Tato čísla ukazují, že podlomené duševní zdraví má negativní vliv na schopnost pracovat a rozhodně nejde o zanedbatelný problém.

Přestaňme prosím duševní zdraví zlehčovat a šířit nepodložené názory o duševních onemocněních, že jde jen o „depky“ a „stačí vzít krumpáč nebo lopatu a zahnat je prací“. Často je to naopak, bolavá duše lidem neumožňuje naplno pracovat, i když by chtěli.

Zdroje: Invalidní důchod se nejčastěji přiznává za ploténky, bolesti zad či duševní poruchy (České důchody), Pohyb obyvatelstva – 1. čtvrtletí 2025 (Český statistický úřad)