Už tolikrát nám měly stroje sebrat práci. Nakonec ale pracujeme déle než naši rodiče

Neustálé strašení, že nám stroje, algoritmy nebo umělá inteligence vezmou práci, se míjí účinkem. Místo toho se nám jen zvyšuje důchodový věk, trápí nás vyhoření a třeba v Japonsku dokonce lidé umírají na přepracování.

Nedávno jsem se probudil do dne, který mě šokoval. Během dopoledne jsem věnoval několik hodin intenzivnímu zkoumání dovedností, které nabízí umělá inteligence v oblasti vytváření textů a obrázků, a byl jsem fascinovaný tím, jak extrémně se technologie během uplynulých měsíců posunula dopředu.

Dnes již umělá inteligence dokáže nejen programovat složité kódy, ale také generovat články, příspěvky na sociální sítě i fotky, které jsou pro většinu lidí prakticky nerozeznatelné od toho, co dokáže vytvořit člověk. Vzpomněl jsem si, jak jsem nedávno navštívil nošovický pivovar Radegast a s obdivem tam pozoroval, jak je jeho sklad úplně automatizován. To, na co dříve bylo potřeba mnoho pracovníků, zvládnou dnes samořídící vozítka a nakladače, na které dohlíží pár lidí. Stroje jsou přesné, rychlé a nepotřebují přestávky. Také jsem si uvědomil, jak efektivní jsou jiné stroje ve výrobě, třeba v automobilkách, a jak se prosazují v lékařství.

Na zbytek dne na mě dopadly neuvěřitelné chmury a propadal jsem zoufalství, že algoritmy a umělá inteligence určitě připraví o práci miliardy lidí. Ano, mluví se o tom už dlouho, ale když jsem si skutečně „ohmatal“, jak dobrá může jejich práce být, byl to úplně nový a těžko popsatelný zážitek.

Najednou jsem si dokázal představit, že drtivá většina lidí, kteří dnes sedí v kancelářích nebo pracují ve výrobních halách, opravdu může velmi brzo zůstat bez práce. Pocítil jsem úzkost, že svět není na takovou změnu připraven, a i kdyby hned zítra začali politici a ekonomové pracovat na tom, jak si s tím poradit, je už stejně pozdě.

Už to slýcháme stovky let

Postupně se ale má nálada začala měnit. Uvědomil jsem si, že podobné scénáře se objevují opakovaně. Když přišel parní stroj, tranzistor, počítač nebo internet, vždy se říkalo, že tento nový objev převezme část lidské práce a svět se změní.

Na jedné straně byli odpůrci technologického rozvoje, třeba luddité v Anglii na počátku 19. století, kteří manifestačně rozbíjeli stroje v továrnách v obavách, že přijdou o své zaměstnání. A na straně druhé byli technooptimisté a ekonomové, kteří vykreslovali, jak stroje převezmou většinu práce a lidé tak budou mít více času na odpočinek a zájmy.

Například ekonom Adam Smith už v roce 1776 opěvoval „velmi pěkné stroje“, které lidem usnadní a urychlí práci. Slavný John Maynard Keynes pak zase v roce 1930 předpovídal, že už dnes budou díky technologickému rozvoji lidé pracovat sotva 15 hodin týdně a mnohem více než práci budou řešit to, jak naložit s volným časem. I dřívější vize Microsoftu, Applu a dalších technologických firem naznačovaly, že počítače a později mobilní telefony nám usnadní a urychlí práci, odpadne rutinní práce a my budeme pracovat produktivněji a ve výsledku méně.

Žádné černé ani optimistické vize se nenaplnily. Některá zaměstnání zanikla, ale jiná se objevila. Technologie nám v mnoha ohledech usnadnily práci, ale rozhodně dnes nepracujeme méně. Naopak mnoho nových úkolů a (rutinních) činností přibylo a lidé z kanceláří si mnohdy berou práci i domů, protože je urgentní pracovní e-maily a notifikace dostihnou i po pracovní době.

Vlastně pracujeme déle

Ve skutečnosti dnes lidé nepracují o nic méně než jejich rodiče nebo prarodiče. I pozornost politiků se stále upírá hlavně na hospodářský růst a na to, aby bylo dostatek pracovních míst pro všechny. A když někde není práce a roste nezaměstnanost, čelí vlády kritice a nezřídka bojují o své přežití.

A dříve neodcházíme ani na odpočinek, protože důchodový věk roste napříč celou Evropou. Stroje nedokážou převzít naši práci, abychom mohli odcházet do důchodu kolem šedesátky jako předchozí generace, ale spíše se hovoří o zvyšování hranice nad 65 let. A přestože produktivita práce ve vyspělých zemích láme rekordy, stále více lidí trpí pracovním vyhořením a v Japonsku nebo Jižní Koreji každý rok umírají tisíce lidí kvůli přepracování. Dokonce na to mají vlastní výraz – karóši.

Je téměř jisté, že další rozvoj umělé inteligence svět i lidskou práci promění. Není také vyloučeno, že to bude velmi rychlá a dramatická změna. Zároveň jsem ale přesvědčen, že čas, kdy si budeme jako lidstvo hromadně ordinovat odpočinek a necháme za sebe pracovat stroje, evidentně ještě nenastal a dlouho nenastane. Pokud vůbec někdy nastane.

Zdroje: James Suzman: Práce (Host, 2021), ChatGPT is just the beginning: Artificial intelligence is ready to transform the world (El País)

Foto: Adobe Stock