Na sociálních sítích v mé bublině se strhla vlna svěřování, jak se kdo cítí špatně a co mu v dnešní covid-době chybí. Psychologové vyzývají, ať nepotlačujeme své negativní emoce. A neříkáme, že to bude dobré. Já to vidím trochu jinak.

Až když o něco nebo o někoho přijdeme, tak si zpravidla plně uvědomíme, jakou pro nás měli hodnotu. To jsem si opět uvědomila, když jsem přišla o svoji chlupatou parťačku.

Řada párů nyní prochází zcela novou výzvou – být spolu po většinu dne či dokonce 24 hodin denně. Na to většina z nás není zvyklá! A tak i když si během každodenního života většinou přejeme trávit se svým milovaným či milovanou více času, můžeme se nyní neustálou přítomností toho druhého cítit zahlceni. Jak si při zvládání práce z domova, kolidujících volnočasových zájmech, zvýšených nárocích na chod domácnosti či existenčních obavách udržet chuť druhého vášnivě pomilovat?

Nebudeme si nic nalhávat. Prožíváme náročné období a to horší máme ještě před sebou. Některé z nás bude stát koronavirus zmařené dovolené, jiní ztratí výdělky, práci, firmu, vztah. A někdo bohužel zdraví nebo život. Chtěla bych ale, abychom nezapomínali na jednu důležitou věc.

Pojďme si vysvětlit, proč není braní antidepresiv tak zlé, jak se říká. A vyvrátit několik rozšířených mýtů.

Loono. Kdo nezná název této organizace, možná zaznamenal její zdravotní osvětové kampaně #prsakoule a Žiješ srdcem. Stojí za ní Kateřina Vacková, akční žena, která si ve 22 letech prošla rakovinou vaječníků, a v důsledku toho se rozhodla, že Čechy naučí, jak si hlídat své zdraví. V rozhovoru pro Antilopu prozradila, jak jí nemoc (ne)změnila přístup k životu i to, jak se brání vyhoření. „Bát se, že se vám to za deset let vrátí a všechno chtít do té doby stihnout, to by si člověk život ani neužil,“ říká Kateřina.

Milujete svého partnera a vaše láska je oboustranná, přesto ve vašem vztahu „něco drhne?” Na vině může být rozdílný způsob vyjadřování lásky, na který slyší vaše srdce. Manželský poradce Gary Chapman ve své knize popsal 5 jazyků, kterými nejčastěji vyjadřujeme lásku druhému.

„Svět je mizerné místo k životu, štěstí mě míjí obloukem a všechno je na houby.“ Pokud se vám chce křičet něco podobného, vezměte si do rukou novou knihu Atlas štěstí a zjistíte, že jste se svým „bolístkováním“ spíše trapní. Na štěstí se totiž nečeká a najít si ho musíte sami, ať už žijete v bohatém Německu, válkou zdevastované Sýrii nebo chudém Bhútánu. Univerzální návod vám ale nikdo nedá.