Trápení začínající pěstitelky: Svěšené gumové listy i maskovaní škůdci. Každému někdy rostlinka „chcípne“

Pěstování rostlin je ze začátku výzva. Některé zákonitosti nám mohou zbytečně kazit radost z pěstování, pokud je neznáme. Kdybych se mohla vrátit do minulosti, ráda bych svému mladšímu já poradila pár věcí.

Ať už si „vyrábíme“ vlastní rajčátka na balkoně, nebo jsme si domov přetvořili na zelenou džungli, pěstování rostlin je skvělý koníček. Pokud jsme v péči o zeleň zelenáči, ze začátku může pomoci vědět pár tríčků a základních principů, abychom zbytečně nepřišli o radost a svoji snahu nevzdali hned na začátku.

Každé kvítko se nehodí všude

Měli bychom si adoptovat rostlinky, jejichž pěstování nám bude dělat radost. Ale vybírat kvítka jenom podle vzhledu není dobrý nápad a může nám to přinést zklamání. Každé kvítko se nehodí všude. Před pořízením nové rostliny bychom se měli zajímat, jaké má nároky hlavně na vodu a světlo, a ideálně i na živiny.

A také zda jde o pokojové kvítko, nebo venkovní rostlinu. Většina pokojovek vyžaduje teplo a zvládne pobyt venku jen přes léto, a naopak zahradní rostliny budou v bytě pravděpodobně strádat.

Rostlině se u nás bude dařit v případě, že jí zajistíme životní podmínky, které se co nejvíce blíží její domovině.

Pohromu lze někdy zachránit

Je dobré se zajímat, jaký způsobem se rozmnožují konkrétní kvítka, která pěstujeme. Protože když dojde k pohromě, kvítko třeba extrémně přelijeme a smutné kořínky a spodek rostlinky začnou umírat, někdy jde ještě přelitého chudáka zachránit.

Některé rostlinky můžeme „ufiknout“ ve zdravé části stonku nebo oddělit vrcholový řízek a nechat je znovu zakořenit, jiné, jako třeba africké fialky, dokonce umí vytvořit novou rostlinku z jednoho listu. Zachráněná část rostlinky by ale měla být v dobré kondici.

Jiný druh pohromy je přeschnutí, kde listy mohou vypadat jako vysušená katastrofa. Ale pokud se hlína neproměnila v beton a podzemní část rostlinky ještě žije, a umí dobře obrůstat, jako například aparágus, je možné listy ostříhat a zalít. Oživená rostlinka po čase znovu obroste.

Je ale potřeba vědět, co že to máte doma za zeleň. A tím navazuji na další bod.

Poznat kvítka

Abychom mohli kvítkům poskytnout fajn péči, potřebujeme se o nich co nejvíce dozvědět. Některé rostliny jsou drama queens, vyžadují komplikované podmínky a udržet je naživu, nebo dokonce spokojené, je výzva. Informací o rostlinách je nekonečno a abychom se ze začátku nezahltili, je dobré začít postupně.

Na to mohou sloužit startovací sady rostlin pro začátečníky, které nabízí dnes už mnoho pokojovkových prodejců. Ty jsou namíchané z kvítek, která přežijí mírnější přeschnutí a nepravidelnou péči a ustojí různé světelné podmínky. A jestli hodně rádi zalíváte, ubytujte je v keramických květináčích, které více odnímají vodu než plastové, a rostlinky u vás s velkou pravděpodobností vaše pěstitelské začátky zvládnou bez ztráty kytičky.

Rostliny mluví přes listy

Zeleň nám často řekne, co potřebuje, svými listy. Suché konce listů můžou ukazovat na nepravidelnou zálivku, uschlé černé fleky zase spálení od sluníčka. Vykousané části listů nebo stříbřité cestičky prozrazují škůdce.

Signály rostlinek ale nemusí být pro začínajícího pěstitele jednoznačné, a někdy mohou dva na první pohled stejné znamenat opačný stav rostlinky. Proto je dobré si všímat i kontextu, například kdy a jak moc jsme naposledy zalévali.

Svěšené lístky, které začínají gumovatět a visí z květináče jako ponožky, prosí o zalití. Gumový list může značit málo vody, ale i totální přelití, což vidíme například v nacucaném substrátu a váze květináče, vodou nasáklá zemina bývá těžká. Zrádné jsou zejména žluté listy, které můžou velmi neprakticky značit přelití ale taky nedolití.

Někteří škůdci nejsou vidět okem

Při pěstování mě už vícekrát nemile překvapila návštěva škůdců. Většinou na ni ukazují poškozené listy nebo náhle chřadnoucí rostlinka. Vadnoucí kvítka mě upozornila na hnědé puklice, které byly nalepené na kmínku a prakticky k nerozeznání od kůry, mrňavé broučky třásněnky, které začínají být dobře viditelné, až když dorostou do dospělců ve tvaru černých čárek, nebo miniaturní roztoči svilušky, které rychlostí blesku rostlinku obalily pavučinkami a celou zlikvidovaly.

Všechny tyhle prťavé nebo dobře maskované druhy jsem přehlédla a všimla jsem si jich, až když mi bylo divné, proč se kvítku náhle nedaří, a prohlédla jsem si ho celé hodně podrobně.

Kupodivu je ale možné přehlédnou i obří hmyz. Svítivě zelenou obří kobylku nepřehlédneme, pokud o ní víme a zaměříme se na ni pohledem, nebo když si hoví na hnědé větvi. Ale když je schovaná v bujném zeleném porostu, třeba v listech rozvětvené bazalky, může být tak dobře maskovaná, že ji prozradí jen hlasité cvrkání. Kobylky si oblíbily náš balkon a rády se k nám vrací, zůstávají po nich ožrané listy.

Prošlá semínka nemusí vyklíčit

Při sázení semínek je dobré věnovat pozornost expirační době. Klíčivost semínek časem klesá a čím déle je skladujeme, tím menší procento vyklíčí.

Sázela jsem semínka bazalky, pečlivě jsem se o ně starala a divila jsem se, že nevzešlo ani jedno. Pak jsem se mrkla na pytlíček a zjistila jsem, že už je máme věky a jsou expirovaná asi tisíc let. V nové sezóně jsem si koupila čerstvou várku semínek té samé bazalky a vyklíčila úplně všechna.

Nový domov pro nechtěná kvítka

Když nás nebaví pěstovat nějaké kvítko, nebo jsme se spolu nesžili, už nevíme, co s ním a jeho pěstování nás vytáčí, můžeme mu najít nový domov. Je více možností, jak to udělat. Nerada rostliny vyhazuji, a vědět to dřív, ušetřím si hodně trápení s rostlinami, které nebyly můj match, ale u jiných pěstitelů se jim krásně daří.

Existují rostlinné štafety, které pořádají některé pokojovkové nebo upcykl prodejny. Zelené swapy bývají často spojené i s charitativními eventy a bazary, nebo se můžete přidat do skupin na Facebooku. Například v Praze můžete kvítko ulovit taky na zelených swapech v knihovnách. Na těchto akcích lze vyměňovat řízky, semínka, květináče i celé rostliny různých velikostí.

Rostliny je možné také nabídnout do aukce a prodat za pár korun nebo zajímavou částku, jak se zrovna poštěstí.

Občas rostlinka zajde

Každému se může stát, že kvítko nepřežije ani při té nejlepší snaze. Pracujeme s živou přírodou a neúspěchy k pěstování patří. I zkušeným pěstitelům bohužel občas nějaká rostlinka chcípne. Stačí donést rostlinku, které nesednou naše bytové podmínky, přehlédnout škůdce a zasáhnout proti nim pozdě, nebo zapomenout zalít ve velmi horkém dnu, a kvítko může odejít.

Pěstitelské chyby se dějí a to nejlepší, co můžeme udělat, je snažit se z nich poučit a příště se o rostlinky postarat lépe.

Foto: Adobe Stock, Pixabay