Entomolog Martin Novák: Světlušky své lucerničky používají k námluvám, jsou vyladěné k dokonalosti

Světlušky umí svícení ovládat vůlí a některé druhy ho používají jako Morseovku. Jde o velmi účinný zdroj světla, který se lidé snaží napodobit. „Je vyladěné téměř do dokonalosti,“ říká vědec Martin Novák z Katedry ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze. A dodává, že poznatky o světluškách se mohou použít třeba ke zvýšení svítivosti LED diod. V rozhovoru pro Magazín Antilopa také vysvětluje, kde je hledat, jak se lidé mohou zapojit do výzkumu a jakými způsoby můžeme tyto fascinující brouky chránit.

Jaké druhy světlušek u nás můžeme potkat?

V Čechách máme tři druhy světlušek, světlušku menší a světlušku větší, to jsou noční druhy. A pak je tam ještě třetí druh, denní, to je světluška krátkokřídlá. Svítí všechny tři, ale právě té třetí světlušky, jak je denní, si člověk nevšimne.

Jak je možné, že světlušky svítí? Jak to dělají?

Je to takzvané studené světlo, které vzniká chemickou reakcí. Zjednodušeně řečeno je tam protein, který se jmenuje luciferin, podle Lucifera neboli Světlonoše. A ten reaguje s enzymem luciferázou. Světlušky v těch svých lucerničkách míchají dvě chemické látky a vytváří tak světlo. Je to podobný princip jako svítící tyčinky, co lidé používají na ryby nebo někde na párty, jak je zlomíte a ony začnou svítit.

Někde jsem četla, že mají světlušky hodně vysokou účinnost, že to je super světelný zdroj oproti tomu, co vytváří lidé.

Je vyladěné téměř do dokonalosti. Pod buňkami, co vytváří světlo, kde se míchají ty dvě chemikálie, je odrazová vrstva. A zároveň zvenku na té lucerničce je průhledný povrch, který to celé kryje. Na něm jsou maličké struktury, které lámou světlo na úrovni kvantové mechaniky takovým způsobem, že ještě zvětšují jeho světelnost. Už to mimochodem někdo vyzkoumal, použil tyto struktury na LED diodách a zvýšili tím jejich svítivost.

Feromony byly nahrazeny světlem

A proč vlastně svítí?

Víme víceméně přesně, proč svítí dospělci. Dospělí jedinci svícení používají k sexuální komunikaci, aby se vzájemně našli. Hmyz obecně komunikuje pomocí feromonů, což jsou pachové signály. Ale u světlušek se má za to, že feromony byly částečně nahrazeny světlem. To jim dává různé výhody, vytváří to volný prostor, kde se nemíchají různé pachy a je to i více vidět.

Zároveň některé světlušky v sobě mají různé nestravitelné, hořké nebo toxické látky a světlo slouží i k tomu, aby se je predátoři naučili vnímat v rámci takzvaného aposematismu, což je varovné zbarvení. Tak jako máte včely nebo vosy žluto-černé, tak i když živočich svítí, spousta predátorů ho vnímá jako něco, čemu se má vyhnout, co není dobré jíst.

U nočních světlušek svítí všechna životní stadia, takže svítí larvy a dokonce i kukly a vajíčka. Tam se přesně neví, proč svítí. Ale taky se má za to, že může jít rovněž o aposematickou obranu jako u dospělců. U nich samozřejmě sexuální komunikace nepřichází v úvahu, vzhledem k tomu, že jsou to ještě nedospělá stadia.

Umí světluška to světlo ovládat? Může ho zapínat podle svojí vůle?

Ano, může, ale jak dobře to umí, záleží na tom, jaký je to druh. Třeba právě naše světlušky mají primitivnější starší způsob svícení. Rozsvítí se, dlouho svítí a pak zase po nějaké době zhasnou.

Světlušky ve středomoří anebo v tropech, v Americe i v Asii, dokážou vyloženě blikat. Téměř jako Morseovka, krátké a dlouhé signály. A dokonce mezi sebou pohlaví můžou i komunikovat, že sameček třeba blikne dvakrát, samička mu na to odpoví nějakým svým rytmem. Tím mu dá najevo, že se jí to líbilo a sameček bliká dál. A takhle se vytváří námluvy.

Ale naše světlušky to mají mnohem jednodušší. Samička někde sedí a svítí, ani nemá křídla. A je takový maják, který láká samečky, a ty si potom přebírá až osobně, když k ní přiletí.

Kde a kdy můžeme světlušky vidět?

Světlušky můžeme vidět právě teď, i když už pomalinku světluščí sezona končí. Začíná obvykle v polovině června a vrcholí kolem svátku svatého Jana 24. června. Proto se jim říká svatojánští broučci. Končí zhruba v polovině července, ale záleží na počasí a oblasti.

V chladnějších oblastech nastupuje sezona trošku později a bude končit později, v těch teplejších zase naopak nastupuje a končí dřív. Ke konci sezony mohou být ještě vidět, i když už ne v takových množstvích. Potom lze ještě až do podzimu najít aspoň světélkující larvy.

Žijí světlušky i ve městech?

Ano, stačí jim málo. Stačí, aby ve městě byla nějaká malá neosvětlená část třeba parku, není to pravidlem, ale je možné je tam najít. Není to tím, že by to tam kolonizovaly, většinou to bývá tak, že světlušky už tam byly dlouho a člověk je zatlačil do nějakého rohu, kde to není osvětlené a mají tam vhodné podmínky. Jsou relativně schopné přežívat i na malých plochách, když tam jsou splněny některé podmínky, které vyžadují.

Světluškám vadí světelné znečištění

Jsou lidskou činností světlušky ohrožené, nebo jak říkáte, vytlačované?

Jsou, čím dál tím víc se o tom začíná mluvit a je to celosvětový problém. Záleží na regionu, každý má trošku jiné podmínky. Obecně se dá říct, že světluškám hodně vadí světelné znečištění, je to hlavní problém. Je spojené s rozvojem sídel, města neustále rostou a snažíme se všechno pro lidi osvětlit. Cesty, co třeba kdysi dávno byly tmavé, tak tam z hlediska bezpečnosti dáváme lampy. A to světluškám samozřejmě vadí, protože jak se dospělí jedinci hledají pomocí světla, tak lampa je přesvítí a oni pak nejsou schopni se najít.

Další problém v našich končinách je ničení jejich původních stanovišť. Světlušky rády žijí na pomezí lesa a louky. Ideálně pokud je to tam ještě podmáčené, vlhké, je tam nějaký potůček nebo rybníček, jezírko. Tohle můžou splňovat přírodnější parky. Ale jakmile se rozhodne do toho začít zasahovat člověk, začne se vysekávat keřové patro, nebo nedej bože kosit bylinné patro a vysít tam trávník, tak to je většinou pro světlušky dost zničující.

Narazila jsem na výzkum, který vedete v Praze, že zjišťujete od lidí na procházkách a venku, kde narazili na světlušky. Daří se ten výzkum, je úspěšný?

Daří. Projekt se jmenuje Praha hledá světlušky a snažíme se zmapovat výskyt světlušek na území Prahy. Byli jsme velice překvapeni, na kolika místech se světlušky nachází, samozřejmě ta místa přesně odpovídají tomu, co jsem právě teď popsal. I když jsou třeba maličká, tak jsou to místa, kde opravdu světlo nesvítí a nechává se tam příroda trošku volnější.

Lidé nám krásně hlásí lokality a pomohli nám najít i některé, o kterých jsme netušili, že tam něco vůbec máme hledat. Spoustakrát to až překvapilo, když je to třeba nějaký maličký ostrůvek. Namátkou u Divadla Na Fidlovačce, je to tam strašně zastavěná oblast, kde přes ulici teče potok Botič a u něj je maličký zelený svah. A tam lidi nahlásili výskyt světlušek. Je to neuvěřitelné. A dokonce nahlásili světlušky i na Olšanských hřbitovech. To je taky poetický. (smích)

Lidé se k nám do projektu stále přidávají, máme už něco kolem pěti set členů, tak je to pěkné. Pomalinku to roste. Jsme hrozně rádi, že se o to lidi zajímají.

Probíhá zapojování lidí do sledování světlušek ještě v jiných místech než jenom v Praze?

Zatím jenom v Praze, ale uvažujeme, že bychom ho do budoucna ideálně rozšířili na celou Českou republiku. Abychom mohli zmapovat výskyty světlušek po celém Česku.

Stačí neposekaný kousek zahrady

Jak můžeme světlušky chránit?

Chránit je můžeme tak, že se budeme snažit redukovat světelné znečištění. Když je máte třeba u sebe na zahrádce, tak se snažte, aby tam v noci zbytečně nesvítilo světlo.

Druhá věc je spojená s ničením jejich prostředí, a je dobrá pro hmyz obecně. Když máte nějakou zahrádku, nechte vždy kousek divoký, neposekanou loukou, nedělat ze zahrad sterilní, umělé miniparčíky, které jsou sice na pohled pěkné, ale je to taková zelená poušť, kde se živočichům vůbec nedaří. Stačí neposekaný kousíček a tam se hmyz může schovat, rozmnožovat se a normálně tam fungovat. To jsou věci, které můžeme udělat my občané.

A co mohou udělat města?

Je spousta možností, co mohou udělat města nebo správa. Můžou se instalovat lampy, které vyzařují světlo jenom v určitém spektru, třeba víc do oranžova nebo do červena, které světluškám tolik nevadí, právě na to probíhá výzkum.

Nebo lampy ztlumit v době sezony těch dospělců, kdy během jednoho měsíce lampy od rozsvícení do půlnoci svítí trošku tlumeně a světluškám zase tolik nevadí. Nebo také dávat stínítka, aby lampa opravdu svítila jen na chodník a nesvítila zbytečně někam do přírody, do stromů, kde se vyskytují zvířata.

Existují také takzvaná biosvětla, která podle toho, kolik je hodin, mění spektrum, vyzařovanou barvu a intenzitu, aby to bylo víc v souladu s biorytmy živočichů včetně člověka. Právě teď probíhá celosvětový výzkum týkající se nočního hmyzu, kde se porovnávají světla. Protože se zavádějí LED světla a nevíme, jaký mají účinek na zvířata. Bývá v nich modré spektrum, které není úplně dobré, protože aktivuje mozek, který si pak myslí, že je den, takže nejsou úplně dobrá pro spánek ani pro noční živočichy.

Teď se zkoumá, jaká světla jsou nejlepší a co se má použít v noci, aby to bylo ideální pro člověka, aby viděl a cítil se dobře, ale zároveň aby byla šetrná k přírodě. My tento výzkum zrovna taky děláme. Těšíme se na to, s čím přijdeme.

Držím vám palce. Moc děkuji za rozhovor.

TIP: Pokud se také chcete zapojit do výzkumu a přispět k ochraně světlušek, přidejte se do facebookové skupiny projektu Praha hledá světlušky. Zde můžete sdílet lokace na území Prahy, kde jste světlušky viděli, ideálně pomocí GPS souřadnic. Jestliže přidáte i fotky, pomůžete vědcům navíc určit, o který druh se jedná.

Foto: Adobe Stock (hlavní), Martin Novák, Radim Schreiber