Nesbírejte ptáčata, jen se učí létat

Jaro je v plném proudu, a to kromě rozkvetlých květin znamená, že se v přírodě i ve městech začínají objevovat mláďata divokých zvířat. Obzvlášť na ptáčata můžete narazit všude. Přečtěte si, jak poznáte, kdy je ptáče v nouzi a potřebuje pomoc, a kdy mu naopak vaše pozornost uškodí.

Ptáci se naučili s lidmi žít, a proto na jejich mláďata můžete narazit všude, i na místech, kde je nečekáte. Běžně je potkáte v lesích a na polích, ale i ve městech, na náměstích a posekaných zahradách.

Na sociálních sítích můžete na jaře a v létě vidět fotky a videa s malými ptáčaty a dotazy od lidí, co s nimi. Důvodem je, že stále ještě není dostatečně rozšířené povědomí, co dělat, když narazíte na malého ptáčka, a jak poznáte, kdy je v nouzi.

Nezachraňovat zdravá ptáčata

Pokud je ptáče zdravé, nemá žádné zranění a je hodně opeřené, jen mu svou pozorností škodíte. To, že ptáče poskakuje na zemi a nelítá, neznamená, že je zraněné, ale zatím neumí létat a teprve se to učí. V takovém případě je nejlepší se co nejrychleji vzdálit, aby se k němu mohli vrátit rodiče a krmit ho. Když u ptáčete stojí člověk, rodiče k němu nepoletí.

„Devadesát procent mláďat, když opouští hnízdo, neumí lítat natolik, aby nespadla na zem. Takže i zdravé mládě, které vylétává z hnízda, občas spadne na zem. Vylítne šikmým klouzavým letem a dosedne na zem. Rodiče ho krmí na zemi, mládě na ně volá a oni k němu přilítávají a snaží se ho učit létat tím, že jsou od něj daleko. A ono za nimi nejdříve poskakuje a později popolétává,“ vysvětlil v rozhovoru pro Magazín Antilopa záchranář zvířat Libor Šejna.

Ptáče je v nouzi, pokud má nějaké viditelné zranění, třeba má na sobě nějakou krvavou stopu nebo kulhá. Anebo přišlo o rodiče.

Pomoci můžete také v případě, kdy se ptáče nachází na místě, které pro něj není bezpečné, třeba když poskakuje na parkovišti mezi auty nebo na zahradě, kde běhá pes. „Nanejvýše, když je to technicky možné, můžete ho vzít do ruky a přesunout ho na nějakou římsu, do nějakého keře nebo stromu, tak, aby ho nesežral pes nebo kočka. U ptáků je jakýkoliv dotek úplně v pořádku, ptáci neřeší žádný pach,“ upřesnil Šejna.

Nejdříve volejte

Pokud narazíte na jakékoliv mládě volně žijícího zvířete, u kterého nevíte, zda je v nouzi a potřebuje pomoc, anebo je v pořádku, je nejlepší nejdříve zavolat do záchranné stanice a poradit se s odborníkem.

V rámci České republiky funguje síť záchranných stanic, celkem jich je 34 a pokrývají celou republiku. Na stránkách www.zvirevnouzi.cz si můžete vyhledat, pod kterou stanici spadá oblast, kde se s mládětem právě nacházíte, a zavolat na telefonní číslo stanice, kde vám poradí, zda je třeba zvíře zachránit, nechat ho tam nebo zvolit jiný postup.

Když do záchranné stanice ptáče nedopatřením dovezete, umí ho často zachránit, v rámci republiky jich zachraňují desetitisíce. „Ale velmi pracně je dokrmujeme. Musíme je navíc krmit speciálními směsmi, každý druh, ať je to sýkorka, poštolka, sojka nebo mladá labuť, potřebuje něco jiného. A četnost je veliká, protože mláďata pěvců v přírodě jsou krmena třeba po patnácti minutách, takže si určitě dovedete představit, jak je to náročné,“ uvedl záchranář zvířat Šejna.

Účelem záchranných stanic je pomáhat divokým zvířatům v nouzi, která mají zranění od elektrického vedení nebo auta, po nárazu do skleněné plochy nebo přišla o rodiče. Pokud dovezete zdravé ptáče, které není sirotek, zbytečně vytěžujete kapacitu stanice. Navíc ho seberete jeho rodičům.

Foto: Adobe Stock