Po stopách Rychlých šípů: Navštívil jsem Stínadla po setmění

V dětství jsem nadšeně četl příběhy Jaroslava Foglara a občas se k nim vracím i v dospělosti. Když jsem se odstěhoval do Prahy, začal jsem chodit na místa, která jsou se spisovatelem nebo jeho knihami spojena. Například tajemná Stínadla, do kterých se vydávaly za dobrodružstvím legendární Rychlé šípy, mají svůj předobraz v pražském Starém městě. Vyrazil jsem tam po setmění.

Stínadla jsou fiktivní městskou čtvrtí, ve které se odehrává významná část příběhu o chlapeckém klubu Rychlé šípy. Je popisovaná jako čtvrť plná starých domů, tajemných dvorků, zákoutí a dalších míst, která zvláště v noci působí tajuplně až děsivě.

Místní děti a mládež si říkají Vontové a sdružují se v organizaci, která má vlastní bohatý vnitřní život, do jisté míry izolovaný od okolních čtvrtí. Vůdčí osobností je takzvaný Velký Vont a symbolem jeho moci a postavení je hlavolam Ježek v kleci.

Chlapci z Rychlých šípů podnikali do Stínadel výpravy a pátrali po historii hlavolamu. Ústřední motivem jejich pátrání byl Jan Tleskač, původní majitel hlavolamu a vynálezce létajícího kola, který tragicky zahynul. Druhou motivací jejich výprav tvořila snaha o ovlivňování vnitřních záležitostí Vontů a zejména voleb Velkého Vonta.

Kde jsou skutečná Stínadla?

Výprava Rychlých šípu obvykle začínala u Rozdělovací třídy, která oddělovala Stínadla a Druhou stranu, kde chlapci žili. Ulicí projížděla tramvaj a dnes se má za to, že inspirací byla skutečná pražská ulice Revoluční. Předobraz samotných Stínadel pak pravděpodobně tvoří část pražské čtvrti Staré Město.

Vychází se hlavně z toho, že Jaroslav Foglar v Praze žil a vedl tady skautský oddíl Pražská Dvojka. I tak jde ale pouze o domněnky, protože Jaroslav Foglar skutečnou lokalitu Stínadel nikdy veřejně neprozradil, i když se ho na to čtenáři často ptali třeba na besedách. Z pátrání po tajemné čtvrti se tak stal určitý fenomén, který přetrvává po generace.

Máme ale i další konkrétní indicie a náznaky o místech, kterými se Foglar při psaní inspiroval. Hynek Bočan, režisér televizního seriálu o Rychlých šípech z roku 1968, v minulosti v pořadu Pokračování příště uvedl, že s ním Foglar o Stínadlech mluvil a skutečnou lokalitu mu prozradil, aby tam mohl natáčet. Šlo o ulici Řásnovka a její okolí, tedy ulice Haštalská nebo Anežská.

Zajímavá je také úzká ulička Ve Stínadlech, která se nachází u kostela svatého Haštala. Tato ulička byla dříve bezejmenná a svůj název získala v roce 2007 a je přímým odkazem na Rychlé šípy. Nachází se asi padesát metrů od zmiňované ulice Řásnovka.

Procházka uličkami po setmění

Právě na těchto místech se můžete i dnes setkat s různými nápisy, kresbami nebo jinými odkazy, které Stínadla, Vonty a dobrodružství Rychlých šípů připomínají. A přesně tam jsem vyrazil.

Po setmění je atmosféra opravdu působivá. Uličky jsou téměř prázdné a lampy vytvářejí v okolí zajímavou hru světla a stínu. Některá zákoutí zůstávají skryta ve tmě, kolem je nezvyklé ticho a zdi jsou porostlé popínavými rostlinami.

Stačí trocha představivosti, abyste se vžili do pocitů a emocí, které před desítkami let možná prožíval Jaroslav Foglar, když se tudy procházel.

Je nepochybné, že Foglar se při psaní inspiroval i na mnoha jiných místech. Čerpal třeba z vlastních dětských zážitků v Nuslích a na Vinohradech. Dále některá místa v knize připomínají okolí ulice Na Františku. A předobrazem stínadelského kostela, ve kterém zahynul Jan Tleskač, mohl být dnes už zrušený kostel svaté Anny u Anenského náměstí.

Samozřejmě je nutné zmínit, že dobrodružství z knih Jaroslava Foglara se odehrávají ve 30. nebo 40. letech minulého století. Například knihu Záhada hlavolamu, první díl z trilogie o Rychlých šípech, napsal Foglar v roce 1941. Takže i kdyby se skutečně inspiroval zmiňovanými místy, dnes určitě vypadají jinak.

Přesto tato místa stojí za návštěvu, protože zvláště ve tmě si nepochybně něco ze své dávné tajuplné atmosféry zachovávají dodnes.

Foto: David Budai