Kateřina Révay: Je super žít ve světě, kde se nedělají mezi lidmi rozdíly
V letošním roce odstartovala v Čechách kampaň Jsme fér, která se snaží prosadit právo na svatbu pro všechny. „Představte si, že jsou lidi, co mají štěstí, že už svou vysněnou polovičku našli a vypadá to, že se tu bude konat „happyend“. Jenomže nekoná, protože na to u nás prostě není zákon,“ říká v rozhovoru dobrovolnice Kateřina Révay.
Svatba – symbol lásky, porozumění a zodpovědnosti. Pro milující se páry je krásným vyústěním vztahu a vytvořením zázemí pro děti. Uzavření manželství a oslava lásky v kruhu nejbližších se jeví jako přirozená věc. Partneři stejného pohlaví však takovou možnost v naší zemi nemají. Tedy zatím.
Jaké je to být dobrovolníkem v kampani pro zavedení manželství pro všechny Čechy a Češky? Na to jsme se zeptali mladé dobrovolnice Kateřiny Révay, která se věnuje sbírání podpisů na petiční archy a šíření informací (například o rozdílu mezi registrací a manželstvím) v kampani Jsme fér.
Jak ses ke kampani Jsme fér dostala?
Během loňských Mezipater jsem si zašla na dokument „Irská královna“ s božskou drag queen Panti Bliss. Kromě životního příběhu Roryho/Panti film zachycuje atmosféru světově prvního referenda o manželství pro všechny.
Do té doby jsem nevěděla, jak velký je rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, jak moc je registrované partnerství omezené. Přišlo mi až absurdní, že se musí vynaložit tolik síly, aby se mohla naplnit lidská práva. Jasně, že jsem byla dojatá, když referendum dopadlo pozitivně a Irsko se stalo další zemí, kde se mohou homosexuální páry brát.
Do té doby jsem nevěděla, jak velký je rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, jak moc je registrované partnerství omezené. Přišlo mi až absurdní, že se musí vynaložit tolik síly, aby se mohla naplnit lidská práva.
No a při odchodu z kina mě zastavil kluk s dotazníkem, jestli bych se chtěla stát dobrovolníkem v nově připravované kampani ohledně manželství pro všechny v ČR – bylo to, jakoby se mi opravdu rychle zhmotnily myšlenky.
Jak vypadá Tvé dobrovolničení?
Jako dobrovolník se účastním různých akcí, kde jsme s naším stanem a petičními archy – například Prague Pride, běh FUN & RUN, Mezipatra, ale kolegové dobrovolníci vyrazili i na hudební festivaly, sousedské akce atd. Takže jedna věc je sbírání podpisů – vždycky jsem byla ve stánku, ale na Prague Pride bylo opravdu super chodit po Letné a zastavovat se u skupinek lidí, povídat si… Můžu říct, že podpis na petičním archu byl skvělý výsledek rozhovoru, ale to sdílení a společná radost, to byla euforie.
Můžu říct, že podpis na petičním archu byl skvělý výsledek rozhovoru, ale to sdílení a společná radost, to byla euforie.
Také máme srazy, kde probíráme, co a jak, a dáváme hlavy dohromady i s lidmi z dalších měst, kde kampaň probíhá. Vše samozřejmě dělám ve svém volném čase a tím, že pracuju na směny, se nemůžu bohužel účastnit všech akcí.
Ale je pravda, že další důležitou věcí, kterou můžu dělat kdykoliv a kdekoliv, je mluvit s lidmi kolem sebe – s přáteli, rodinou, s kolegy – a tak ve svém okolí rozšiřovat povědomí o tom, jak je super žít ve světě, kde se nedělají mezi lidmi rozdíly. Díky kampani jsem poznala prima lidi, nové přátele, cítím se mezi nimi svobodně a svá, takže to má velký přínos i pro můj osobní život.
Co Ti to přináší a proč Tě kampaň zaujala?
Když se bavím o manželství pro všechny se známými, docela často se mě ptají, jestli jim něco ohledně mé orientace neuniklo – otevřeně jim odpovídám, že i jako heterák vím, jak je složité si najít partnera pro život, se kterým bychom chtěli společnou budoucnost.
A teď si představte, že jsou lidi, co mají štěstí, že už svou vysněnou polovičku našli a vypadá to, že se tu bude konat „happyend“. Jenomže nekoná, protože na to u nás prostě není zákon. A protože mám homosexuální přátele a jednou se mi třeba narodí syn, co bude lítat za klukama, uvědomuju si, že ta hranice mezi „my a oni“ je fakt tenká. Co když věci, které jsou aktuálně důležité pro druhé, budou jednou rozhodující i pro nás, hm?
A teď si představte, že jsou lidi, co mají štěstí, že už svou vysněnou polovičku našli a vypadá to, že se tu bude konat „happyend“. Jenomže nekoná, protože na to u nás prostě není zákon.
Co přesně je cílem kampaně?
Hlavní cíl kampaně je jasný – mít v České Republice „fér zákon“ ohledně manželských svazků, nedělat rozdíly mezi tím, jestli je vaše životní láska opačného, nebo stejného pohlaví. Ovšem k cíli jdeme postupně, takže se věnujeme různým aktivitám – sbíráme petiční podpisy, pořádáme zábavné akce, diskutujeme s lidmi, točíme videa, posíláme dopisy politikům a v neposlední řadě informujeme například o tom, jaké jsou rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, jak je pro spokojený rodinný život a právní ochranu dítěte důležité, aby byla možnost adoptovat dítě partnera.
A ještě je tu jedna krásná věc ohledně kampaně v ČR – v den, kdy se staneme „férovou zemí“, budou moci následovat další nejen postkomunistické země v Evropě.
Je skvělé, že postupně narůstá počet férových zemí – nedávno to bylo Německo, Malta a teď nejnověji Austrálie, kde ve veřejném hlasování naši protinožci řekli „ANO“. Podle průzkumu 67 % české populace podporuje manželství leseb a gayů, takže věřím, že brzo nastane ten okamžik, kdy se zapíšeme do historie, a Česká Republika bude moct zajásat: „Jsme fér!“
Jak souvisí kampaň se zavedeným festivalem Mezipatra?
Queer filmový festival Mezipatra je součástí Koalice za manželství, která zaštiťuje kampaň Jsme fér, tvoří ji spolu s organizacemi Prague Pride, Amnesty International, PROUD a Logos Česká republika. Slovo organizace zní suše, ale pravda je, že za vším stojí skvělí lidé, kteří mají zkušenosti jak v oblasti lidských práv a LGBT komunitě, tak hlavně přinášejí vlastní energii a osobní příběhy.
Více informací: web a FB kampaně Jsme fér
Zdroj foto: se souhlasem Kateřiny Révay, autorka Johana Němečková