Terezie Tománková: Lidé mi píšou, že žijí v nejistotě a obavách

Terezie Tománková je zkušená novinářka, která se věnuje politice a diskusní pořad Partie moderuje od roku 2014. Přestože se v politice pohybuje dlouhé roky, letos ji čekala zatím největší výzva, a to moderace prezidentských diskusí. V rozhovoru pro Magazín Antilopa se novinářka rozpovídala například o přípravě na vysílání, které sledovalo přes milion lidí. Prozradila také, jak moc je k sobě kritická nebo jak jí práce zasahuje do soukromého života.

Máme měsíc a něco od voleb, jak se cítíte?

Já se cítím pořád stejně, život jde dál, ta politika se nezastavila, takže hned po volbách jsme zase znovu „šíleli“, věnovali se aktuálnímu dění, a všechno jede dál. Ale cítím se dobře.

Koukala jsem na Instagramu, že jste vyrazila na výlet si odpočinout…

Jela jsem na otočku do Dánska, nebyl to vyloženě odpočinek, ale každá změna prostředí z toho všedního kolotoče mi pomůže, nabije mě. Bylo to pěkné. I když bylo horší počasí než tady, což skoro už ani nejde, ale moc hezké to bylo, moc jsme si to užili.

Vnímala jsem letošní prezidentské volby jako jiné, napjatější. Vnímala jste to podobně?

Já si myslím, že prezidentské volby jsou pořád stejné, akorát za těch pět let zapomeneme, co se v té společnosti děje. Prezidentská volba je specifická, je to volba, která lidi hrozně zajímá, založená na emocích, zvláště druhé kolo, kde se volí jeden nebo druhý. Pro někoho zlo, pro někoho dobro. Pojmenujte si to, jak chcete, pro lidi se to stává otázkou nějaké silné vnitřní emoce, hádají se kvůli tomu rodiny, partneři, to se u těch jiných voleb tolik neděje, už protože ten výběr je větší.

Tady je jenom A, nebo B. Myslím si, že to tak bylo vždycky, i v roce 2013 a 2018, jen jsme na to zapomněli. Ani ty kampaně nebyly nijak zvlášť krásné a slušné, férové a nádherné.

Tahle volba měla jediné specifikum v tom, že nekandidoval současný prezident. Miloš Zeman odchází po 10 letech z prezidentského úřadu a spousta lidí pocítila naději na nějakou výraznou změnu, ať už na kteroukoli stranu.

Jak vypadá příprava na takovou debatu?

Příprava probíhala jako všechny roky předtím, mám pocit. Bez toho bych se tam nikdy nedovolila postavit. Bez toho, že bych každý týden měla odpracován čas na politické debatě ve svém pořadu, tak bych do toho nikdy nešla.

Obdivovala jsem vás i další moderátory prezidentských debat. Máte to těžké, protože mám pocit, že vám někteří kandidáti vůbec neodpovídali na otázky, a nejvíc jsem to samozřejmě vnímala u pana Babiše.

Ale odpovídali, i pan Babiš odpovídal, všichni nakonec nějakým způsobem odpoví. Anebo když vůbec neodpoví, tak to je taky odpověď. Příprava na tyto situace jsou pro mě roky práce předtím, a toto měla být jen taková návaznost. Bez toho, aniž bych dělala tuto práci tak dlouho, jak dělám, tak bych do toho nešla.

Ale samozřejmě je to mravenčí práce na scénáři, kdy jsem si psala otázky, zvažovala každé téma, jestli ano, nebo ne, aby ta debata byla opravdu férová a abych ke všem přistupovala stejně. To je potom práce v té dané chvíli, v tom daném období, ale příprava je celková.

Bez emocí a poctivě

Jak zvládáte emoce?

Emoce tam nejsou, jenom práce. Šla jsem tam s tím, že chci tu práci udělat, jak nejlépe umím. Aby to bylo z mé strany co nejpoctivější. Vlastně jsem se tím trošku sama stresovala, protože jsem věděla, že to, o čem mluvím, ta léta práce, můžu úplně pohřbít nějakou chybou. Anebo naopak můžu lidi přesvědčit, že to na Primě děláme dobře.

Udělala byste dnes něco jinak?

Samozřejmě vždycky člověk potom zpětně říká: „Toto mohlo být jinak, toto nemohlo být jinak.“ Po bitvě je každý generál. To je klišé, které platí ve 100 procentech. Já jsem to udělala nejlépe, jak jsem v tu danou chvíli mohla a uměla.

Tu debatu jsem ještě neviděla, podívám se na ni časem. Z osobních důvodů, protože mě to stále stresuje. A chci si dát delší nadhled, protože je pořád brzo. Mám ale svědomí čisté, opravdu jsem to udělala, jak nejlépe jsem to uměla a jsem sama k sobě poctivá.

Jak to vnímala veřejnost? Dostala jste nějakou zpětnou vazbu?

Hrozně moc reakcí na osobní úrovni. Po sítích, v esemeskách. V Dánsku jsem odpovídala na zprávy několik dní, byly jich stovky. Vlastně jsem dostala pozitivní reakce. Jsem zvyklá, že chodí různé, když jsou debaty vyhrocené. Ale teď ty negativní nepřišly. Lidem se debata líbila a byla hodnocena pozitivně, velmi vysoko.

Sledovala jste i ostatní debaty?

Ano, viděla jsem je všechny, a že jich bylo. I rozhovory před prvním kolem se všemi kandidáty, pak všechny debaty, kde byly různé skupiny kandidátů, všechny jsem je viděla. A nechci hodnotit kolegy, nebudu to dělat, protože jsem byla jednou z nich.

Práci si beru domů

Jak jste to prožívali doma? Probíhaly doma nějaké soukromé diskuse?

Diskutuji to do té míry, dokud je to zajímá. Zeptám se na názor a vidím, jestli je to vůbec zajímá, nebo ne. Diskutuji to, ale stejně si to pak musím odpracovat sama a zajímá mě, jestli se jim ty debaty líbily, nebo ne. Takto se ptám, když připravuji scénář na každou Partii. Ptám se lidí ze svého okolí, když se pohybují v těch tématech, co si o tom myslí, nemyslí, co je trápí.

Domů si to samozřejmě nosím, dělám to neustále, pouštím si rozhovory, debaty zpětně, nebo jak mi to čas dovolí a tím tady všechny doma obtěžuji, ale jinak ne.

Co vaše dcera? Je jí 17 let, jistě má už názor…

Ano, ale v politice ji spíš začal zajímat ten volební obsah, byť ještě nemá volební právo. Myslím si, že oceňuje to, co dělám, snaží se to sledovat, ale takhle mladí lidé už moc nekoukají na televizi, jak jsme byli zvyklí my. Oni mají svůj svět, mají svoje zdroje na sociálních sítích.

Na debaty se dívala, mluvily jsme o tom. Myslím, že ji trochu mrzelo, že ještě nemůže jít volit. Bude si muset ještě počkat.

Dá se říci, že jste celebrita. Poznávají vás lidé na ulici a zastavují vás?

Jo, zastavují. Lidé mě sledují. Navíc teď je zvláštní doba, není jednoduchá a prezidentskou volbou to rozhodně neskončilo. Volby skončily a začíná se mluvit o tom, kde vláda ušetří, nebo kde vláda peníze vezme. Týká se to celé republiky. Otevřete si každý den noviny a zjistíte, co se rodí za plány. Vždycky se to týká poměrně velké skupiny obyvatel.

Takže teď lidé žijí v hodně velké nejistotě, inflace je obrovská a doba je zvláštní, divná a ekonomika je narušená. A začíná to samozřejmě narušovat další věci ve společnosti. Teď třeba mluvíme o tom, jak vláda přidá, nebo nepřidá seniorům na důchodech, a tak dále. Prostě velmi citlivé věci, kdy může někdo jednoduše stavět různé skupiny lidí proti sobě. Živnostníky, zaměstnance, mladé proti starým. Je to strašně nebezpečné a někdy i odporné.

Lidé teď v tomhle žijí a politika je zajímá, protože z té emoce, od volby, jestli budeme mít takového, nebo jiného prezidenta, se to teď týká jejich životů a jejich peněženek. A to je pro lidi zásadní. Nemyslím si, že se ta situace nějak zklidní.

Ona není žádná kampaň, ale vypadá to, že znovu začala. Když si pustíte třeba vyjádření Andreje Babiše, nebo různých politiků, tak máme pocit, že budou další volby, protože ta kampaň znovu jede a staví se právě na těchto tématech.

Nevím, co nás čeká. Ale vím, že lidé žijí ve velké nejistotě a obavách, a to mi také píší a sdělují. Nemyslím si, že by se to nějak uklidnilo tím, že nejsou volby, že nepůjdou k urnám. Myslím si, že o to se teď více zaměří pozornost diváků i novinářů na to, co se teď reálně bude dít ve vládě, co za opatření chce přijmout, co by naplňovala, nebo nenaplňovala za sliby.

Lidi zajímají peníze

Říkáte, že vám lidé píšou, že mají obavy z toho, co bude. Nemají pocit, že to za ně vyřešíte?

Někdy ano. Nebo si chtějí postěžovat, napíšou svůj příběh, který je složitý, ale není to věc, co já umím vyřešit v diskusním pořadu. Snažím se s nimi mluvit, samozřejmě. Nebo prostě píšou nějaké svoje postřehy, koho by rádi viděli v pořadu nebo jaká témata je zajímají, ale mám pocit, že všechny zajímá to stejné. A to jsou peníze.

Jak na vás působí osobně pan Babiš nebo zvolený prezident Pavel? Jaký z nich máte lidský dojem?

O tom bych hrozně nerada mluvila. Protože budu pracovat dál a s panem prezidentem i s panem Babišem jako s opozičním politikem, který zůstal předsedou strany, zůstal poslancem, nevyloučil, že bude znovu kandidovat. Budu se s nimi potkávat, takže mé osobní hodnocení těch lidí není vůbec důležité.

Chcete za pět let opět moderovat prezidentské debaty?

Ježíš, to nevím, já nevím, co bude za půl roku, natož za pět let… Ne, určitě ne. Já si pamatuji volby před pěti lety, tam jsem nijak zapojená nebyla a vlastně jsem ani nedoufala, že bych tu šanci někdy dostala. Se vší skromností, může se stát cokoliv. Se vší pokorou budu přijímat každou z možností. To je strašně dlouhá doba.

Vnímáte to tak, že moderování prezidentské politické debaty je moderátorský vrchol, kterého jste mohla dosáhnout?

To nevím, jestli je to můj osobní vrchol. Já nevím, co mě ještě čeká v mé profesi nebo možná v nějaké jiné. Ale určitě to pro mě byla obrovská zkušenost, které jsem mohla dosáhnout. Už jsem to cítila při volbách před necelými dvěma lety do Poslanecké sněmovny, když se rozhodovalo o složení Sněmovny, vládě, novém premiérovi, tak už ta pozornost lidí byla velká.

Ale samozřejmě – vracím se na začátek tohoto rozhovoru – to vnímání společnosti přímé prezidentské volby je ještě něco úplně jiného. Zdá se, že lidi to mají rádi, že je to baví a je to vidět na volební účasti, která je extrémní. Pan Pavel dostal třetí největší počet hlasů vůbec od roku 1989, pokud to dobře počítám. Nikdo neměl takto silný mandát. Bylo vidět, že lidi to zajímá, chtějí o tom rozhodovat a došli si k volebním urnám.

Jak relaxujete, abyste vypnula od politiky?

Mně to moc nejde. Když mám volno přes léto, tak trošku vypnu, cestuji. Přes týden si to pořád ale domů beru, snažím se nějak zabavit, cvičit, ale stejně se pak přistihnu, že si i při cvičení pouštím nějaký podcast. Takže úplně nevypínám, což je škoda.

Ale těším se na léto. Těším se už i na jaro, že přijde hezké počasí, půjdu dělat něco na zahradu. Ten relax má pak jinou úroveň. Za mě je tahle zima, možná i jak byl leden zaplněný volbou, už trochu zbytečná. Už nechci zimu a chci, aby přišlo hezké počasí.

Moc děkuji za rozhovor.

Foto: Televize Prima