Kolik váží mraky a proč plují po obloze? Meteorolog David Rýva hovoří o tunách vody, ledu a bouřkách

Na první pohled jsou tyto otázky dost banální: Jak vznikají oblaka? Proč jsou bílé, kolik váží a proč se nezřítí na zem? Vždycky jsem chtěl, aby mi to někdo dokázal srozumitelně vysvětlit. A mým průvodcem po tajuplném světě krásných beránků i aristokracie mezi oblaky se stal David Rýva z radarového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Bouřkový oblak může dorůstat i do výšek přes 15 kilometrů a obsahovat i miliony tun vody,“ řekl v rozhovoru pro Magazín Antilopa.

Z čeho se mraky skládají a jak vznikají?

Odborně se nepoužívá slovo mrak, ale vždy jen oblak. Mrak totiž může mít i jiné významy. Jak říká jeden kolega, můžete mít mraky oblaků, ale ne oblaka mraků. (směje se)

Ale zpět k otázce. Oblaka se skládají z množství velmi drobných kapiček vody nebo ledových krystalků a sněhových vloček. Málokdo si uvědomí, že velké části některých oblaků i v létě obsahují právě ledové částečky. Většina deště i v létě v našich šířkách začíná právě jako led.

Kolik může být oblaků nad Českem?

Kolik takových oblaků může nad Českem být? Někdy žádné, někdy desítky, stovky, ale někdy opravdu tolik, že jsou to právě ty mraky oblaků.

Jak velké mraky jsou a kolik váží?

Záleží na typu. Některé malé mohou vážit možná jen desítky nebo stovky kilogramů, ale na druhé straně máme bouřková oblaka. A bouřkový oblak je taková aristokracie mezi oblaky, jak říká zase jiný kolega. Může dorůstat i do výšek přes 15 kilometrů a obsahovat i miliony tun vody. U velkých bouřkových systémů pak hovoříme dokonce o stovkách milionů tun vody. Jsou to úctyhodná čísla.

Proč nespadnou z nebe na zem?

Velká část z těch mohutnějších oblaků se právě propadá na zem v podobě srážek. Když jsou to ty miliony tun vody v krátké době, mohou nastat přívalové povodně.

Oblaka se tvoří ve stoupajícím vzduchu, který následně drží oblačné částice, tedy kapky a ledové krystaly, ve výšce do té doby, dokud jde o tak malé částečky, aby je proud stoupajícího vzduchu udržel. Jenže ty v případě mohutnějších oblaků mohou narůstat do větších vertikálních rozměrů, spojovat se namrzat na sebe. A když už jsou tak velké, že je stoupající vzduch už neudrží, tak se propadají k zemi.

V bouřkových oblacích může být tak silný stoupavý proud vzduchu, že nám tam narůstají velké kusy ledu výjimečně s průměry nad 10 cm. Takové kroupy pak dokáží napáchat obrovské škody a mohou i zabít.

Je možné si na ně sáhnout? A co se stane, když oblakem proletí třeba letadlo?

Asi tak jako na mlhu. Mlha je totiž jen oblak při zemském povrchu, takže i průlet oblakem je podobný tomu, když jedeme autem v husté mlze. Nic moc nevidíme, ale jinak se nic neděje.

Samozřejmě jiné to je, pokud by letadlo prolétalo bouřkovým oblakem. V bouřkách dochází k velmi silným stoupavým a klesavým pohybům vzduchu, které mohou způsobit tak silné turbulence, že mohou vážně poničit letadlo a zranit pasažéry na jeho palubě. Další problém představují velké kroupy, které dokáží zničit „čumák“ letadla a čelní skla natolik, že piloti musí okamžitě nouzově přistát.

Proč některá oblaka rychle plují po obloze, a jiná „stojí“?

Je to dané tím, jak rychle fouká vítr v té dané výšce, kde se ta naše oblaka nacházejí. Když fouká silněji, pohybují se také rychleji.

Svou roli hraje i perspektiva. Když se stejně rychle pohybuje oblak nízko nad zemí a oblak velmi vysoko, tak u toho nižšího se nám zdá, že „pluje“ mnohem rychleji.

Proč někdy vidíme oblaky jako bílé, jindy bouřkově temné?

To souvisí s tou vertikální mohutností, laicky řečeno tloušťkou oblaků, ale i úhlem nasvícení a také hrají roli i vlastnosti lidského zraku. Vertikálně mohutný bouřkový oblak propustí mnohem méně světla než takové ty malé oblačné „beránky“ při pěkném počasí. A tmavý spodek bouřkového oblaku se nám v kontrastu s jeho bílými vrcholky a okolními ostře bílými oblaky bude zdát vždy ještě tmavší.

Mohou být oblaky nebezpečné?

Mohou. Snížením viditelnosti, hlavně pokud jsou jejich spodky (my meteorologové říkáme základny oblaků) velmi nízko, nebo pokud už jde přímo o mlhu a pak jsou nebezpečné nejen pilotům ale i řidičům. Navíc v zimě mohou zejména ve vyšších polohách vodní kapky z oblaků namrzat na elektrické vedení a stromy a působit na nich škody.

Jsou to právě oblaky, které formují bouřky nebo dokonce tornáda?

Je to složitější. Bouřky a tornáda jsou jen doprovodné jevy jevu, kterému my říkáme konvektivní bouře. To je celý soubor procesů v atmosféře, který je doprovázený vytvořením vysokého kupovitého oblaku s velkým obsahem vody. Někdy skončí jen přeháňkou bez blesků, tedy i bez bouřky, jindy ale může mít extrémní sílu a projevy tak, jako nechvalně známá tornadická bouře na jihu Moravy v loňském roce.

Foto: Adobe Stock