Fenomén coffee badging. Přijít do práce, popíjet kávu a tlachat s kolegy

Možná jste si těchto kolegů a kolegyň také všimli. Když se ukážou v kanceláři, většinu času stráví v kuchyňce, rozmlouváním s ostatními nad kávou a řešením všeho možného. Jsou vidět, mají splněnou docházku a pak co nejrychleji zmizí domů, protože jim kancelářské prostředí nevyhovuje nebo je frustruje. Nebo se jim zkrátka nechce tolik pracovat. Možná praktikují takzvaný coffee badging, kdy doma udělají nezbytné minimum a pak si třeba tajně hledají jinou práci.

V roce 2012 zaujal svět skandální příběh německého úředníka, který se při odchodu do důchodu v rozlučkovém e-mailu pochlubil, že posledních 14 let vůbec nepracoval a pouze se chodil ukazovat do kanceláře. Veškerou práci v jeho oddělení dělal jeho kolega, on jen produktivní činnost úspěšně předstíral a pobíral za to plat, aniž by si toho někdo všiml.

Jde samozřejmě o extrémní případ a je nepravděpodobné, že by se něco takového opakovalo, přinejmenším ne příliš často. Jistá forma předstírání práce je ale běžná i dnes, i když nejde přímo o vyhýbání se práci. Spíše je cílem udělat nezbytné minimum, nebrat přesčasy a dobrovolně si nepřibírat úkoly, které je možné ideálně „přehodit“ na někoho jiného.

Tento přístup se začal šířit v posledních letech hlavně u nespokojené mladé generace, tedy u lidí narozených v 90. letech a později. Získal označení quiet quitting, což by se dalo volně přeložit jako tichá rezignace nebo tiché odcházení. Mladí lidé byli frustrovaní z pandemie, kolísání ekonomiky nebo klimatických změn. Jejich vlastní práce je nenaplňuje a proto jí věnují jen nezbytně nutné množství času a úsilí. Zkrátka si „odkroutí své“ a pak se jdou věnovat svým osobním zájmům.

Do kanceláře jen na pokec u kávy

V poslední době se k tomu přidává i nový fenomén, který získal označení coffee badging, tedy jakési kávové značkování či sbírání kávových „odznáčků“. Souvisí s tím, že v průběhu pandemie covidu-19 byly firmy, úřady i instituce donuceny zavést práci z domova. Po skončení v mnoha případech práce z domova zůstala, ať už jako běžný standard, nebo jako benefit, což mnoho lidí ocenilo a začalo využívat.

Jenže řada firem postupně začala home office omezovat nebo zcela rušit, například kvůli obavám z nízké produktivity. Zaměstnanci se tak museli vrátit do kanceláře, někde na celý pracovní týden, jinde alespoň na pár dnů v týdnu. Někomu ale práce v kanceláři – často navíc v open space – nevyhovuje. Nemohou se dostatečně soustředit, neustále je ruší kolegové a vyčerpávají je i další typické neduhy korporátních kolektivů.

Odpovědí na tuto novou vlnu nespokojenosti a frustrace je právě coffee badging. Vypadá to tak, že přijdete do kanceláře, odpípnete si příchod (v korporacích často pomocí kartičky, které se říká badge) a pak se věnujete téměř výhradně pití kávy, rozhovorům s kolegy nebo všemožnému poflakování. Předstíráte, že řešíte pracovní věci a angažujete se, šéfové vás zaregistrují a mohou si vás odchytit, když něco potřebují. Jakmile skončí pracovní doba, umyjete si hrnek nebo ho odložíte do myčky a zmizíte domů.

Doma udělat jen nezbytné minimum

Samotnou práci, nejčastěji opět jen nezbytné minimum, uděláte v klidu doma, aniž by vás někdo rušil. Vypadáte tedy vytíženě, plníte to, co je vyžadováno a na první pohled jste ideální zaměstnanec. Ve skutečnosti ale část své pracovní doby trávíte neproduktivně, což je přesný opak toho, co měl návrat do kanceláří přinést.

Povinnost chodit osobně do práce se stává frustrující a rostou pochybnosti o smysluplnosti celého vašeho zaměstnání. Problém nastává i v případě, kdy se vám nahromadí hodně práce a pak ji musíte dodělávat po nocích nebo o víkendech, takže nemáte čas na sebe nebo rodinu, což je druhý extrém.

Z pohledu firem je nejhorší hlavně kombinace obou fenoménů, tedy když zaměstnanci v kanceláři praktikují coffee badging a doma pak quiet quitting. To znamená, že v kanceláři reálně nedělají nic a doma si potom splní jen to, co opravdu musí, aby nedostali výpověď. Ve firmě nemají žádné další ambice a v mnoha případech si dokonce tajně hledají nové zaměstnání.

Dominantní mileniálové a generace Z

Je jisté, že práce „bílých límečků“ bude v nadcházejících letech čelit dalším rafinovaným protestům. Lidé narození v 60. a 70. letech, kteří měli mnohdy se zaměstnáním spojené přesčasy, stres a hromady povinností, které doháněli v době volna, budou postupně odcházet do důchodu. Hlavní ekonomicky aktivní třídou se stanou mileniálové, generace Z a generace alfa. Mají jiné návyky, životní priority i těžkosti, a to se začne promítat i do jejich práce. Firmy se na to musí připravit.

Otázkou nyní zůstává hlavně to, nakolik do všeho začne promlouvat umělá inteligence, která brzy dokáže zcela zvládnout běžnou rutinní administrativu. Skutečnost, že „robot“ zvládne některou práci rychleji a lépe, může přinést novou úroveň frustrace při hledání životního smyslu a naplnění.

Je možné, že se podoba práce jen změní, podobně jako se to stalo třeba v době industrializace či později při rozšíření internetu. Anebo začnou fenomény jako quiet quitting a coffee badging rychle přibývat. I díky tomu, že trendy na moderních sociálních sítích jako je TikTok, se dokážou šířit extrémní rychlostí.

Zdroje: CNBC News, Hospodářské noviny, Slon v korporátu

Foto: Adobe Stock