Antarktida zažívá rekordní tání ledu: Další plíživá ukázka klimatické krize

Množství ledu, který obklopuje Antarktidu, je nejmenší v historii. Očekává se, že tání bude pokračovat, a podle vědců jde o další konkrétní projevy klimatického oteplování. Už nejde o teorii, ale pozorovatelné změny – led zkrátka mizí.

Teplota mořské vody, která obklopuje Antarktidu, v zimě klesá pod bod mrazu a zamrzá. Tento led je často pokrytý sněhem a jeho tloušťka dosahuje několika metrů a na některých místech jde dokonce o desítky metrů. Jde o ohromné množství ledu a když zima vrcholí, má rozlohu až 18 milionů kilometrů čtverečních. Pro srovnání, Česká republika by se na tuto plochu dala „naskládat“ více než 220krát.

Kdyby tento led kompletně roztál, stouply by hladiny světových oceánů o několik metrů. Například závěry Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) z roku 2021 naznačují, že tání tohoto ledu by mohlo zvýšit hladiny o 1 metr do roku 2100 a o 5 metrů do roku 2150.

Rekordní úbytky ledu

Tání ledu pozorují vědci už dlouho a trend postupného zmenšování celkové plochy je evidentní. Poslední měsíce, konkrétně prosinec, leden a únor, kdy každoročně dochází k největšímu tání, ovšem přinesly alarmující čísla. Plocha ledu se v polovině února zmenšila na 1,91 milionu kilometrů čtverečních, což je nové rekordní minimum. Už druhý rok v řadě klesla plocha pod 2 miliony kilometrů, což se od začátku pozorování v roce 1979 nikdy nestalo.

„Prudký pokles rozlohy mořského ledu od roku 2016 podnítil výzkum možných příčin a toho, zda úbytek mořského ledu na jižní polokouli vykazuje výrazný klesající trend,“ uvedla v prohlášení organizace National Snow and Ice Data Center (NSIDC), která se zabývá výzkumem polárních oblastí a kryosférou (oblasti, kde se voda nachází v pevném stavu).

Nejde přitom o trend posledních let. Jak upozornila již zmíněná studie IPCC, rozloha antarktického mořského ledu je nejmenší od roku 1850. A plochy ledu na konci léta, tedy v době tání, jsou nejmenší dokonce v horizontu více než 1000 let. A už do roku 2050 přinejmenším jednou led na Antarktidě v průběhu léta roztaje úplně, upozorňuje IPCC.

Britský list The Guardian v této souvislosti oslovil odborníky na Antarktidu a ti popsali, že mají z aktuálního vývoje obavy. „Nikdy předtím jsem neviděl tak extrémní situaci bez ledu,“ uvedl například Karsten Gohl z Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum. „Kontinentální šelf, oblast o velikosti Německa, je nyní zcela bez ledu. Je znepokojující, jak rychle k této změně došlo,“ dodal.

Rychlost tání, která byla doposud spíše pozvolná, se navíc bude v dalších letech zrychlovat. Důvodem je právě stoupající hladina moří, kterou samotné tání způsobuje. Zvětší se totiž výška ponoru ledovcových štítů, což tání dále urychlí. Jde tak o začarovaný kruh, který je prakticky nemožné zastavit. „Problém je, že když grounding-line bude ustupovat směrem do ledovcového štítu, tak tím vyšší sloupec toho ledu je v kontaktu s oceánem,“ uvedl ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál Martin Margold z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Grounding-line je místo, kde končí plocha ledovce a začíná moře.

Miliony lidí bez domova

Rychlé tání ledu může mít velmi závažné dopady na lidstvo. Generální tajemník OSN António Guterres dokonce neváhá tuto hrozbu přirovnávat ke „katastrofě biblického rozsahu“. Rostoucí hladiny oceánů podle něj způsobí problémy téměř miliardě lidí po celém světě a některé země by mohly skončit úplně pod vodou.

„Nízko položené obce a celé země by mohly navždy zmizet. Byli bychom svědky masového exodu celých populací v biblickém měřítku. A byli bychom svědky stále tvrdšího boje o sladkou vodu, půdu a další zdroje,“ uvedl António Guterres v únoru při projevu před Radou bezpečnosti OSN. Podle něj se musí řešit nejen snížení emisí oxidu uhličitého, ale je nutné vypracovat a připravit také nové zákony pro ochranu těch, které zvyšování hladiny moří vyžene z jejich domovů.

Například studie, kterou v září 2019 publikoval vědecký časopis Nature Communications, se zaměřila na odhady počtu lidí, které by zasáhlo zvýšení hladiny moří a oceánů o 3 metry. Celkem by mohlo jít o 300 milionů lidí na celé světě. To by přitom podle IPCC mohlo nastat už za necelých sto let.

Zdroje: Climate Change 2021: The Physical Science Basis (report IPCC), National Snow and Ice Data Center (zpráva o tání ledu), New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding (studie Nature Communications)

Foto: Adobe Stock