Více obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby: Europoslanci schválili další část balíčku Fit for 55

Česko a další státy v Evropské unii by mohly být opět o něco aktivnější v boji proti klimatickým změnám. V rámci legislativního balíčku Fit for 55 schválili europoslanci zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 45 procent do roku 2030 a vytyčili také ambicióznější cíle v úsporách energií. Snahy EU jsou naprosto klíčové v boji s klimatickými změnami v souvislosti s vypouštěním emisí do atmosféry.

Foto: Adobe Stock

Evropská unie udělala další krok v prosazování udržitelnosti při výrobě a spotřebě energie. Europoslanci totiž na svém posledním jednání odsouhlasili dvě směrnice, které by měly určovat, jak budeme vyrábět a spotřebovávat elektřinu a další typy energií v dopravě či vytápění budov. Konkrétně bylo schváleno, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě se zvýší na 45 procent do roku 2030. A zároveň se zvýšily cíle v oblasti úspor energií.

Obě nové směrnice zároveň podporují vývoj nových technologií a jejich zavádění do reálného života. Konkrétně nejméně 5 procent nových zdrojů pro výrobu energie musí pracovat s inovativními technologiemi. Nová pravidla tak nejen zajistí více čisté energie, ale také usnadní například ukládání a sdílení elektřiny z malých zdrojů. Což mohou být třeba solární panely.

Technologie jsou klíčové

Právě intenzivní prosazování inovací ve výrobě energie a u dalších lidských činností, které produkují emise oxidu uhličitého, je jednou z cest, jak co nejrychleji získat uhlíkovou neutralitu. Zastáncem je například zakladatel Microsoftu Bill Gates, který momentálně věnuje značnou pozornost právě klimatickým změnám.

„Jsem si však vědom faktu, že v případě změny klimatu nejsou inovace tím jediným, co potřebujeme. Bez nich však nebude planeta dál obyvatelná. Technologická řešení nebudou stačit, ale jsou nezbytná,“ napsal Gates ve své knize Jak zabránit klimatické katastrofě. A dodal, že samotné nové technologie nebudou stačit, pokud je zároveň nebudou podporovat vlády.

Právě aktivní podpora boje s klimatickými změnami ze strany EU a ambiciózní směřování k nulovým emisím jsou v tomto ohledu naprosto klíčová politická rozhodnutí. Směrnice EU jsou totiž závazné a členské státy je musí zavést ve své legislativě.

„Přístup založený na technologických modernizacích jsme prosazovali od začátku a našla se pro něj široká podpora. Naopak nemá cenu podporovat nástroje typu přimíchávání řepky (do pohonných hmot, pozn. red.) nebo pěstování monokulturních lesů na dřevo, protože jejich dopady na životní prostředí zdaleka převyšují jejich energetický či technologický význam,“ uvedl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa s tím, že u prosazování technologických modernizací panuje široká shoda.

Spalující realita: Vlny veder si zaslouží naši pozornost, protože mohou zabíjet

Zelená strategie EU

Směrnice, které nyní europoslanci podpořili, jsou součástí většího balíčku legislativních opatření a strategií, který je známý pod názvem Fit for 55. EU by v rámci něj chtěla do roku 2030 snížit emise o 55 % oproti roku 1990. Zároveň tento plán obsahuje návrhy, jak potřebnou transformací projít tak, aby byla spravedlivá a solidární. „Fit for 55 je součástí dřívější nové zelené dohody pro Evropu a následující legislativy, která činí dosažení klimatické neutrality právně závazným,“ vysvětlil pro magazín Antilopa Petr Holík z projektu Fakta o klimatu.

Aby začala směrnice platit, je nutný také souhlas členských států v rámci Rady EU. Tam jednotlivé státy včetně Česka zastupují ministři, kteří zároveň o legislativě hlasují. Klíčové jednání v radě EU o podpoře této legislativy proběhlo v červnu a nyní se bude legislativa dolaďovat při dalších jednáních mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. Radu EU nyní vede Česko v rámci předsednictví, takže má šanci jednání významně ovlivňovat.

Přijímání legislativy, která pomáhá s bojem proti změnám klimatu, je obecně velmi zdlouhavé. Je ovšem důležité, že vše probíhá na úrovni EU, která má přes 500 milionů obyvatel a velký ekonomický vliv. Díky tomu může nastolovat priority i pro další velké země ve světě.

„Abychom potřebných cílů dosáhli, úsilí musí být celosvětové a je nutné postupovat společně. V tomto ohledu si ale myslím, že máme důvody k optimismu, protože mezinárodní spolupráce je v tomto ohledu každým rokem silnější,“ konstatoval v nedávném rozhovoru Petr Holík s tím, že ke klimatické neutralitě se zavázaly například Čína, Indie a africké země.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu