Obezitou trpí pětina Čechů: Trápí je stigmatizace i bolavá kolena

Statistická čísla ukazují, že obezita je obrovský problém, který se týká čím dál tím více lidí. Je třeba ji přestat podceňovat, protože nejde jen o záležitost vzhledu. Může vést k rozvoji těžkých zdravotních problémů i k předčasnému úmrtí. Naštěstí jsou různé způsoby, jak obezitu léčit.

Foto: ECPO Media

Obezita je jedním z nejzávažnějších problémů veřejného zdraví 21. století. V důsledku nadváhy nebo obezity zemře ročně na celém světě nejméně 2,8 milionu lidí. A jen v Evropě se předpokládá, že do roku 2030 bude obézní více než 50 % populace a v některých evropských zemích bude mít až 89 % obyvatel nadváhu nebo obezitu. Ukazují to data Světové federace pro obezitu (World Obesity Federation), která pravidelně pořádá Světový den obezity.

Jen v České republice je 5,4 milionu lidí s nadváhou nebo obezitou. Samotnou obezitou trpí pětina české dospělé populace, z toho více než 150 tisíc lidí trpí těžkou obezitou.

Problém se týká také dětí a situace se u nich dlouhodobě zhoršuje. „Každé čtvrté dítě po covidu váží více, než by mělo,“ říká psycholožka Iva Málková ze společnosti STOB, která se zabývá zdravým hubnutím.

Je to nemoc

V souvislosti se Světovým dnem obezity pořádala společnost STOB také odbornou diskusi, která řešila problematiku stigmatizace obezity a důvody jejího vzniku. V rámci ní zaznělo, že odborníci se už v současné době shodují, že je obezita chronická nemoc a mělo by se k ní tak přistupovat. Zároveň je třeba ji vnímat v kontextu a přestat svalovat vinu za kila navíc jen na konkrétního člověka s obezitou.

Vliv na rostoucí míru nadváhy má mnoho faktorů. Patří mezi ně sedavý způsob života, nárůst kalorií dostupných ke konzumaci, ale také tlak na výkon, rychlost, chronický stres a odpojení se od svého těla. K rozvoji obezity navíc přispívají vlivy, které se mohou zdát na první pohled nesouvisející, jako je nedostatek spánku, málo času na přípravu nutričně výhodnější stravy a její vysoká cena, nebo nedostupnost této stravy pro konkrétní lidi v místě bydliště. „Více náchylní na rozvoj obezity jsou také chudí lidé, lidé pracující v náročných profesích a obecně jí trpí častěji ženy,“ uvedla při diskusi Kateřina Kolářová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Je tedy obezita více nemocí těla, nebo duše? Podle psychologů platí, že je to u každého individuální. „Já se v poradně díky svému zaměření setkávám především s lidmi, u kterých je nadváha z velké části způsobena psychickými faktory, jako je např. dlouhodobý stres, únava, psychické onemocnění (deprese, úzkosti), problémy v mezilidských vztazích nebo traumatické zkušenosti. Na druhou stranu víme, že existuje nemalá část lidí, u kterých je na vině nedostatek informací, nevhodné prostředí nebo socioekonomické zázemí, které podporuje vznik nadváhy a obezity. Takže jsou na vině i externí faktory. A u části lidí může být vyšší váha způsobena i zdravotními obtížemi. Proto je (nebo by měla být) terapie obezity multidisciplinárním oborem,“ vysvětlila psycholožka Tereza Jirotka Beníčková.

Vliv na zdraví

Obezita zdaleka není jen estetickou záležitostí. Je to metabolické onemocnění, které může vést k rozvoji závažných zdravotních problémů nebo i předčasnému úmrtí. Těžká obezita zkracuje průměrnou délku života o deset let a obezita je celosvětově pátou nejčastější příčinou úmrtí, ukazují čísla Světové federace pro obezitu.

S obezitou souvisí i řada chronických onemocnění, způsobuje cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, přetížení pohybového aparátu, artrózy a některé druhy rakoviny, například rakovinu tlustého střeva. Také má vliv na plodnost, artritidu, spánkovou apnoe, ztučnění jater nebo vysoký cholesterol. „Obezita může tyto komplikace přímo vyvolávat nebo v její souvislosti časem nastupují,“ konstatuje obezitoložka a lékařka Klaudia Hálová Karoliová s tím, že nejčastěji lidi k lékaři přivedou jako první bolesti kolenou a kyčlí.

Obezita působí negativně i na duševní zdraví. Lidé s obezitou často trpí nějakou formou psychických obtíží, depresemi, úzkostmi, chronickým stresem, nespavostí.

Foto: ECPO Media

Léčba obezity

„Změna životního stylu často k léčbě obezity nestačí, je třeba se na ni dívat z širšího pohledu,“ vysvětluje psycholožka Iva Málková. Protože je důvodů pro vznik obezity řada, je třeba najít ty „správné“ u konkrétního člověka, které mají největší vliv na kila navíc, a ty začít řešit. Je to multidisciplinární obor, podílí se na něm odborníci z oblasti psychologie, nutriční terapeuti a lékaři.

Existuje řada způsobů, jak obezitu léčit. Jedním způsobem je kognitivně behaviorální psychoterapie, která pracuje s myšlením, emocemi, chováním a tělesnými projevy člověka, tedy s tělem i duší.

Dalším způsobem je ovlivnění tělesných procesů léky na obezitu, takzvanými antiobezitiky. Jsou to bezpečná a účinná farmaka, která v současné době významným způsobem napomáhají k výraznější redukci a dlouhodobějšímu udržení dosažené váhy.

Poslední možností jsou bariatricko-metabolické operace. Jde o výkony, při kterých se zmenšuje objem žaludku, anebo o výkony, při kterých se obejde část střeva a udělá se takzvaný bypass žaludku. Oba přístupy lze také vzájemně kombinovat. Samotná chirurgická léčba zhubnutí nezajistí, ale pomůže výrazně proces nastartovat. Bariatrické operace jsou spojené se značným zásahem do organismu a nejsou určené každému. Před operací se všichni pacienti musí podrobit nejen obezitologickému, gastroenterologickému ale i psychologickému vyšetření.

Úskalí léčby obezity

Ani jedna z těchto metod není stoprocentně účinná, je dobré jednotlivé postupy v úpravě stravy, pohybu i léčbě vzájemně kombinovat. „Je důležité lékaře vyhledat včas, ideálně již při dosažení parametrů nadváhy,“ upozornila Klaudia Hálová Karoliová.

Pokud jde člověk s léčbou obezity ke svému praktickému lékaři, z důvodu přetížení se může stát, že ho lékař jen odkáže na zdravější jídelníček a více pohybu. Proto je podle Hálové Karoliové efektivnější se obrátit na lékaře specializující se na léčbu obezity.

Pokud se člověk rozhodne, že chce svá kila navíc řešit, ale bojí se, že ho lékař odbude nebo zesměšní, na stránkách projektu Netloustneme.cz si může najít lékaře podle místa bydliště. Tyto lékaři se chtějí věnovat pacientům s nadváhou a obezitou i mimo ordinační hodiny a jsou na to školení. Také existuje řada obezitologických ambulancí a poradenských společností, které mají týmy složené z lékařů, psychologů a nutričních terapeutů.

„Výsledkem léčby obezity by mělo být, že hubnoucí rozumí svému problému a naučí se, jak ho zvládat. Hlavním cílem by měla být změna životního stylu tak, aby se člověk blížil k naplnění životních hodnot, a zhubnutá kila jsou jen ukazatelem, že jde člověk správným směrem. Neměl by to být jediný cíl,“ shrnuje psycholožka Málková.

Stigmatizace obezity

Neméně významným úskalím je v souvislosti s obezitou kombinace nálepkování a šikany. Ve společnosti panuje přesvědčení, je lidé s kily navíc jsou jen líní a ke zhubnutí stačí, aby „se přestali cpát a začali cvičit“. Považujeme komentování těla za běžnou součást konverzace a často máme navíc pocit, že naším názorem druhému člověku pomáháme.

Tyto nevyžádané rady ani nenávistné odsuzující komentáře naprosté většině nemocných nepomáhají, ale naopak je hodí „dolů“ a zhoršují psychický stav. Toto bylo jasně ověřeno výzkumy, upřesnila psycholožka Tereza Jirotka Beníčková. Velkým problémem je také fakt, že lidé s kily navíc slyší urážky a „dobře míněné“ rady běžně i od svých nejbližších.

Zdroje: Diskuse s odborníky ke Světovému dni obezity 4. 3. 2023 pořádaná společností STOB, studie OECD Health Policy Study: The Heavy Burden of Obesity, The Economics of Prevention, projekt Netloustneme.cz, tisková zpráva Světové federace pro obezitu ke Světovému dni obezity

Foto: ECPO Media/Marcus CF Tinnerholm (hlavní), ECPO Media/Jorge Fernandez Ruiz (v textu)

Více k tématu