Pojďme si vysvětlit, proč není braní antidepresiv tak zlé, jak se říká. A vyvrátit několik rozšířených mýtů.
Nebudeme si nic nalhávat, pod pojmem láska si většina z nás představí tu partnerskou, případně mateřskou. Já chci ale mluvit o lásce k sobě samé. A o způsobech, jak ji pěstovat, když jsme si ji z dětství nepřinesli.
Žijeme a myslíme si, že víme, co a proč děláme. Ve skutečnosti je to většinou naopak. Za vším, co se nám dostane do vědomí, stojí nepředstavitelně mnoho neviditelných procesů, které naše rozhodnutí ovlivňují. Naštěstí ale můžeme trénovat, jak toho „řídit“ více.
Mám teorii, že lidmi nás dělá schopnost udělat i z největších životních hnusů něco krásného. Třeba když se nám narodí děťátko bez propojených hemisfér…
Nemálo zažívacích problémů má spojitost se stresem a psychickými traumaty. Když je nám hůře psychicky, je hůř i našemu bříšku. Jak je to možné? Na vině je mikrobiom a jeho spojitost s mozkem.
Neurověda je obor, díky kterému pronikáme čím dál více do hlubin mozku. Zjišťujeme, jak v mozku vypadá láska či nenávist, které části mozku se vyvíjejí jako poslední a naopak které jako první odumírají. Také se učíme o tom, že spojení v mozku tvoří nejrůznější sítě, od větších po menší. Všechna tahle zjištění však mohou být nejen nesmírně užitečná, ale také ničivá.
Zamilováváme se do stejných blbců. Po každém pokusu jíst zdravě sklouzneme zpět k čokoládě a brambůrkům. Sport ne a ne, pohodlnost prostě vítězí. Proč to tak je? Odpověď nabízí psychologie.
Když se řekne terapie, většina z nás si představí klasickou filmovou scénu, kdy terapeut sedí v ušáku a pacient/klient leží na pohodlné sedačce. Sedačky se sice v některých ordinacích psychologů pořád najdou, ale tím podobnost reality s filmy končí. Jaké jsou nejčastější mýty spojené s psychoterapií?
Zajímá vás, co mají společného myšlenky na platonickou lásku ze střední, pořadí, ve kterém se prořezává trvalý chrup, trapný moment, který se stal pět let zpátky, a omáčka, kterou uvaříte zítra k večeři? Odpověď je celkem jednoduchá – společně okupují naši mysl ve chvíli, kdy bychom už dávno chtěli spát.
Většina z nás má sny, ze kterých se budíme a přemýšlíme, jestli náhodou nebude vhodné navštívit ordinaci psychiatra. Jaký mají význam? A jsou nám k něčemu dobré?